Hodnocení národního hospodářství

Při hodnocení výkonnosti národního hospodářství jako celku je třeba sledovat:

  • Hrubý domácí produkt (HDP)
  • Míru inflace
  • Míru nezaměstnanosti
  • Bilanci zahraničního obchodu

Tyto veličiny spolu velmi úzce souvisí a v praxi je nelze oddělit

Pod pojmem celkový produkt většinou myslíme množství statků a služeb,které ekonomika vyprodukovala za určité období(většinou 1 rok)

Hrubý domácí produkt

  • Vyjadřuje produkci finálních statků nově vytvořených za určité období (nejčastěji rok) výrobními faktory na území daného státu bez ohledu na to, kdo je vlastníkem výrobního faktoru.

Hrubý národní produkt

  • Vyjadřuje produkci finálních statků nově vytvořených za určité období (nejčastěji rok) výrobními faktory, jejichž vlastníky jsou příslušníci daného státu, bez ohledu na to, kde byl tento produkt vyroben.

Ukazatel HDP je počítán na územním principu a preferuji ho evropské země,ukazatel HNP je postaven na národním principu a je typický pro Severní Ameriku.

Metody počítání hdp:

Zbožová(produkční)metoda vychází z výroby a sčítá všechny vyrobené finální statky a služby,které firmy za dané období prodaly domácnostem,vládě,jiným firmám a čisté vývozy(export mínus import)

HDP= spotřeba domácností+investice soukromých domácích firem+vládní nákupy+čistý vývoz

  • Spotřeba domácnosti – výdaje za konečné produkty(zboží) uskutečněné občany za daný rok.Tyto výdaje tvoří 2/3 HDP
  • Investice soukromých domácích firem – výdaje za stroje,budovy,technologie,změny stavu zásob,ale i pro potřeby jiných firem
  • Vládní nákupy – výdaje na infrastrukturu,obranu státu,školství,zdravotnictví,ochranu životního prostředí apod.
  • Čistý vývoz – je dán rozdílem export – import. Statky a služby vyrobené u nás,ale prodané do zahraničí

 

Důchodová metoda (důchod – celkové množství peněz, které domácnosti obdrží během určitého časového období)

Spočívá v součtu důchodů, které obdrží vlastníci výrobních faktorů

majitelé půdy dostávají rentu

majitelé kapitálu čistý úrok a zisky

přičtené odpisy

nepřímé daně

HDP= mzdy+renty+zisky+úroky+opotřebení investic+nepřímé daně ,protože mzdy,renty,zisky a úroky tvoří v součtu celý národní důchod,můžeme vzorec napsat také HDP= národní důchod + opotřebení investic + nepřímé daně

Inflace ceny na trhu nejsou stabilní.Jeden z významných faktorů,který je ovlivňuje je hodnota peněz,

Podle velikosti míry inflace můžeme rozlišovat:

  • Inflace mírná(plíživá) – tempo růstu cen odpovídá tempu růstu výroby
  • Inflace pádivá-lidé přestávají věřit domácí měně,preferují stabilnější cizí měny nebo jiné trvalejší hodnoty(zlato ,nemovitosti,apod.)Chod ekonomiky je narušován,ek.výkonnost klesá
  • Hyperinflace-ceny se zvyšují natolik rychle,že peníze přestávají plnit svou funkci uchovatele hodnot a zprostředkovatele směny.Lidé preferují naturální směnu,ekonomický systém se rozpadá => chaos,anarchie

 

Příčiny inflace:

Inflace tažená poptávkou – (na trhu je více poptávky při stejném objemu nabídky.Zvýšená poptávka vyvolá růst cen nabídky,zc proto budou volat po zvýšení mezd,tím se zvýší náklady firem a dojde k novému zdražení na straně nabídky.

Inflace tažená nabídkou – zvýšení cen nabídky v důsledku zdražení vstupů do výroby (mat.,energií,kapitálu,atd.)Poptávka pak volá po zvyšování mezd,to způsobí opětovné zvýšení cen nabídky a inflace bují.

 

Ukazatelé měření

–    vypočítávají se 2 metodami: produktová (výdajová, nákladová) a důchodová (příjmová), které jsou rovnocenné

–    čisté ukazatele se od hrubých odlišují tím, že se do nich nezapočítávají odpisy (opotřebení neboli amortizaci)

–    jednotlivé ukazatele se dále liší způsobem zjišťováním (z které fáze hospodářského procesu se odvozují)

1. Zbožová (produkční)  metoda

–    vychází z fáze výroby

–    sčítá všechny výdaje finálních statků a služeb, které firmy za celý kalendářní rok prodaly domácnostem, jiným firmám, státu a čisté vývozy

–    k ukazatelům produktové metody patří:

  1. Hrubý a Čistý domácí produkt (HDP, ČDP)

–    je souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období (zpravidla 1 rok) výrobními faktory na území státu, vlastněny občany státu nebo cizinci

–    je tedy počítán na územním principu a využívá se zejména v evropských státech (Anglie, Německo, ČR)

–    v ČR byl HDP v roce 2007 kolem 6 % (přijde mírné zpomalení)

–    HDP je také považován za ukazatele životního prostředí, protože vypovídá o tom, jak na tom stát je

–    HDP = mzdy + renty + zisky + úroky + opotřebení investic + nepřímé daně

= národní důchod (mzdy, renty, zisky, úroky) + opotřebení investic + nepřímé daně

–    díky změnám metodiky výpočtu HDP začínáme sčítat nejen statky a služby, kt. prošly legálním trhem ale i:

statky a služby, kt. si lidé ve sledovaném období vyráběli pro vlastní potřebu

statky a služby, kt. prošly nelegálním trhem (šedá (úplatky a melouchaření = nezdaněné práce a příjmy) a černá (příjmy z trestné činnosti, krádeže, nelegální hazardní hry, prodej drog) ekonomika)

  1. Hrubý a Čistý národní produkt (HNP, ČNP)

–    je souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období (zpravidla 1 rok) výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhá na území státu nebo v zahraničí

–    je počítán na národním principu, využívá se zejména v USA

2. Důchodová metoda

–    vychází z fáze rozdělování, kdy každý účastník výroby získává svůj podíl na vyrobených statcích a službách jako odměnu za vynaložení svých výrobních faktorů (sčítá všechny příjmy domácností, firem, státu)

–    k ukazateli důchodové metody patří národní důchod, který se počítal v centrální plánované ekonomice (CPE)

Vysvětlivky:

Mzdy – čisté mzdy všech zaměstnanců státních i soukromých firem

Renty – příjem majitele půdy

Zisky – čisté zisky vyprodukované firmami na území státu

Úroky – příjmy majitelů finančního kapitálu

Opotřebení investic – daňové odpisy firem

Nepřímé daně – spotřební daň, ekologická daň, DPH

Další pojmy:

Nominální HDP – HDP vypočítaný v cenách běžného současného roku

Reálný HDP – HDP přepočítaný na stálé ceny zvoleného roku a přepočítává se proto, aby mohl být sledován vývoj HDP

Potencionální HDP – produkt, který by mohl být vyprodukován, pokud by byly všechny výrobní faktory využity na 100%

 

Skutečný HDP – produkt skutečně vyprodukovaný za daný rok, obvykle nižší než potencionální HDP

Čisté ek. bohatství = HNP + šedá a černá ekonomika, produkce pro vl. potřebu apod.- negativní dopady hosp. činnosti (záporné externality trhu)

New = net economic welfare, čisté ekonomické bohatství

– ukazatel zaváděný nově v ekonomikách, měl by přesněji určit produkt dané země za rok

New=HNP+šedá a černá ekonomika+produkce pro vlastní potřebu-záporné externality trhu

Vysvětlivky:

Šedá ekonomika – ekonomické jevy spojené s porušováním běžných etických a morálních norem, nejde ještě o porušování zákonů státu (podplácení, melouchaření), narušuje hospodářskou soutěž (práce bez dokladu)

Černá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země (korupce (podplácení penězi), úmyslné daňové úniky, nelegální obchody(drogy, zbraně,lidi-MAFIE), praní špinavých peněz)

Záporné externality trhu – negativní důsledky hospodářské činnosti dopadající na okolí podniku

 

Zákony trhu

– Definice trhu − uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství statku. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.

Hlavní subjekty trhu:

Firmy – Vyrábějí za účelem prodeje ,aby vytvořily zisk a za peníze vyráběli dál,aby co nejvíce navyšovali svůj zisk– uspokojují potřeby jiných

 

Domácnosti – Spotřebitelé vstupují na trh– kupují výrobky a služby cílem je uspokojit své potřeby –  představují poptávku po zboží a službách, nakupují za peníze, které si vydělají prodejem své práce na trhu.

 

Stát – Zákonodárce, ochranná funkce – bezpečí,jistota,vytváří zákony a hlídá je.Na jedné straně jako prodávající svých služeb prostřednictvím státních podniků (zdravotnictví, soudnictví), na druhé straně jako kupující = zdroje pro poskytování služeb (pracovní sílu,budovy,pozemky)

 

Poptávka je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu. Dělí se na:Individuální=poptávka jednoho kupujícího po určitém statku nebo službě

Dílčí(tržní)=poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku nebo službě

Agregátní=poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách

 

Faktory ovlivňující poptávku:

–          cena

–          demografické změny( změny v počtech a charakteristikách kupujících)

–          změny velikosti důchodů(mzdy zc,renta vl.půdy,úroky a zisky vl.kapitálu)

–          změny v preferencích(zvyky, móda, změny potřeb..)

–          změny cen jiných zboží

  • substituty – jiné zboží,které může nahradit při spotřebě zboží sledované (jablka-hrušky)
  • komplementy – jiné zboží, které doplňuje při použití zboží sledované (auto-benzín)

 

Nabídka je množství zboží, nabízeného všemi prodávajícími při určité ceně.
Stoupající tvar nabídkové křivky, při zvýšení ceny se zvýší jeho zisk. Do odvětví vstupují i noví výrobci (zláká je vysoká cena = zisk)

Dělí se na: Individuální=nabídka jednoho výrobce určitého statku nebo služby

Dílčí=nabídka všech výrobců určitého zboží v určitém regionu = součet individuální

Agregátní=nabídka všech výrobců všech druhů zboží v jednom státě

Faktory ovlivňující nabídku:

–          cena

–          náklady výroby a obchodu(dražší suroviny;energie,zvyš.nom.mezd)

–          změny vnějších podmínek podnikání(organizace trhu,počasí pro zemědělce,daně a příjmy veř.rozpočtů)

–          změny kapitálové výnosnosti(v daném obd. Je množství výrobců nižší =nízká konkurence=zvýšení cen=>přiláká nové výrobce ,konkurence se zvýší a bude srážet zisky níž)

 

Podstatou trhu je vzájemný střet nabídky a poptávky,který vytváří rovnovážnou cenu.Výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a jí odpovídající ideální množství vyrobeného zboží pro trh.V prostředí nedokonalé konkurence se působení zákonů nabídky a poptávky deformuje. Rovnovážná cena = výrobci jsou ochotni při této rovnovážné ceně prodat právě tolik, jako kupující koupit(stav tržní rovnováhy)

Trhem stanovená cena má dvě funkce:

1)       eliminuje neefektivní výrobu

2)       reguluje množství výrobků na trhu

Zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží                                                                                Zákon nabídky = s rostoucí cenou roste i nabídka zboží

Pomocí zákona nabídky a poptávky se tvoří nejen ceny zboží, ale i ceny výrobních faktorů:

–          cena práce = mzda

–          cena přírodních zdrojů = renta

–          cena kapitálu = zisk, u peněžního kapitálu je cenou úrok

Monopol

-prodávající,který má na trhu výsadní postavení a jako jediný má např.povolení od statů určitý výrobek prodávat-administrativní monopol ,nebo zná recept na výrobu určitého výrobku – absolutní monopol.

Existují ovšem i výsadní postavení na straně poptávky(nakupujících) – monopsony.(speciální technologie,zbraně hromadného ničení apod.)-je výhradním nakupujícím stát. Trh,kde existují monopoly či monopsony,je deformovaný=> nedokonalá konkurence,protože monopoly mohou své postavení zneužívat a diktovat si podmínky především cenové.Pak dochází k narušení fungování zákonů trhu a může to vést ke vzniku nerovnováhy v ekonomice.

Zvláštní případ trhu s nedokonalou konkurencí je oligopol – na straně nabídky existují dva nebo několik málo velkých subjektů s dominantním postavením

Stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nedosažitelný.

Selhání trhu

  1. vznik monopolu
  2. existence tzv. veřejných statků – statky u kt. Není žádoucí,aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhu. (obrana státu,veřejné školství,zdravotnictví,státní správa atd.)
  3. externality trhu – vedlejší účinky trhu na subjekty,které se daného tržního vztahu neúčastní.Tyto účinky můžou byt negativní ,tak pozitivní.Př. negativní externality-slouží špatný vliv na životní prostředí.Třetí poškozenou stranou jsou lidé žijící blízko továren,průmyslových zón a dopr.komunikací.Př.pozitivní externality-přivedením infrastruktury (dálnice,elektrifikace,plynofikace) do určité lokality výrazně stoupají tržní ceny pozemků zdejších majitelů,nebo včelar při chování včel pro med zajišťuje opýlení ovocných sadů a polí aniž by dostával od zemědělců peníze

STRUKTURA TRHU

1. Podle předmětu směny:

a) Trh zboží – prodávají se a nakupují statky a služby

b) Trh práce – zde se střetává nabídka práce a pracovních míst a poptávka po pracovním místě a určité práci c) Trh finanční – jedni finance nabízejí (půjčky,uložení peněz na úrok),druzí se po půjčkách ptají (banky)

2. Z územního hlediska:

a) Místní – město, obchod na vesnici

b) Národní – oslovuji celý stát – většina výrobců

c) Světový – po celém světě – dovoz květin

3. Podle množství produktů

a) Individuální – jeden výrobce

b) Dílčí – trh jednoho druhu výrobků

c) Agregátní –– zkoumáme trh jako celek(např. celého státu) (celková suma všech zamýšlených koupí)

 

4. Podle účastníků směny

a) Spotřebitelský – řídí se podle spotřebitelů

b) Průmyslový – podniky

 

5. Podle vztahu nabídky a poptávky

a) Nasycený –– nabídka převyšuje poptávku, nízká cena – podnik nevyrábí

b) Nenasycený – vysoká poptávka, můžeme dát vysokou cenu

 

6. Podle konkurenčního prostředí

a) S dokonalou konkurencí – hodně výrobců; ideální pro zákazníka

b) Monopolistická konkurence – 3-4 podniky si navzájem konkurují a bojují o nás

c) Monopol – na straně nabídky vystupuje jeden subjekt,výsadní postavení,bezkonkurenční,drží si cenu

d) Oligopol – několik menších výrobců a chovají se jako monopol – typická rivalita, konkurence