Zákony trhu

– Definice trhu − uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství statku. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.

Hlavní subjekty trhu:

Firmy – Vyrábějí za účelem prodeje ,aby vytvořily zisk a za peníze vyráběli dál,aby co nejvíce navyšovali svůj zisk– uspokojují potřeby jiných

 

Domácnosti – Spotřebitelé vstupují na trh– kupují výrobky a služby cílem je uspokojit své potřeby –  představují poptávku po zboží a službách, nakupují za peníze, které si vydělají prodejem své práce na trhu.

 

Stát – Zákonodárce, ochranná funkce – bezpečí,jistota,vytváří zákony a hlídá je.Na jedné straně jako prodávající svých služeb prostřednictvím státních podniků (zdravotnictví, soudnictví), na druhé straně jako kupující = zdroje pro poskytování služeb (pracovní sílu,budovy,pozemky)

 

Poptávka je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu. Dělí se na:Individuální=poptávka jednoho kupujícího po určitém statku nebo službě

Dílčí(tržní)=poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku nebo službě

Agregátní=poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách

 

Faktory ovlivňující poptávku:

–          cena

–          demografické změny( změny v počtech a charakteristikách kupujících)

–          změny velikosti důchodů(mzdy zc,renta vl.půdy,úroky a zisky vl.kapitálu)

–          změny v preferencích(zvyky, móda, změny potřeb..)

–          změny cen jiných zboží

  • substituty – jiné zboží,které může nahradit při spotřebě zboží sledované (jablka-hrušky)
  • komplementy – jiné zboží, které doplňuje při použití zboží sledované (auto-benzín)

 

Nabídka je množství zboží, nabízeného všemi prodávajícími při určité ceně.
Stoupající tvar nabídkové křivky, při zvýšení ceny se zvýší jeho zisk. Do odvětví vstupují i noví výrobci (zláká je vysoká cena = zisk)

Dělí se na: Individuální=nabídka jednoho výrobce určitého statku nebo služby

Dílčí=nabídka všech výrobců určitého zboží v určitém regionu = součet individuální

Agregátní=nabídka všech výrobců všech druhů zboží v jednom státě

Faktory ovlivňující nabídku:

–          cena

–          náklady výroby a obchodu(dražší suroviny;energie,zvyš.nom.mezd)

–          změny vnějších podmínek podnikání(organizace trhu,počasí pro zemědělce,daně a příjmy veř.rozpočtů)

–          změny kapitálové výnosnosti(v daném obd. Je množství výrobců nižší =nízká konkurence=zvýšení cen=>přiláká nové výrobce ,konkurence se zvýší a bude srážet zisky níž)

 

Podstatou trhu je vzájemný střet nabídky a poptávky,který vytváří rovnovážnou cenu.Výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a jí odpovídající ideální množství vyrobeného zboží pro trh.V prostředí nedokonalé konkurence se působení zákonů nabídky a poptávky deformuje. Rovnovážná cena = výrobci jsou ochotni při této rovnovážné ceně prodat právě tolik, jako kupující koupit(stav tržní rovnováhy)

Trhem stanovená cena má dvě funkce:

1)       eliminuje neefektivní výrobu

2)       reguluje množství výrobků na trhu

Zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží                                                                                Zákon nabídky = s rostoucí cenou roste i nabídka zboží

Pomocí zákona nabídky a poptávky se tvoří nejen ceny zboží, ale i ceny výrobních faktorů:

–          cena práce = mzda

–          cena přírodních zdrojů = renta

–          cena kapitálu = zisk, u peněžního kapitálu je cenou úrok

Monopol

-prodávající,který má na trhu výsadní postavení a jako jediný má např.povolení od statů určitý výrobek prodávat-administrativní monopol ,nebo zná recept na výrobu určitého výrobku – absolutní monopol.

Existují ovšem i výsadní postavení na straně poptávky(nakupujících) – monopsony.(speciální technologie,zbraně hromadného ničení apod.)-je výhradním nakupujícím stát. Trh,kde existují monopoly či monopsony,je deformovaný=> nedokonalá konkurence,protože monopoly mohou své postavení zneužívat a diktovat si podmínky především cenové.Pak dochází k narušení fungování zákonů trhu a může to vést ke vzniku nerovnováhy v ekonomice.

Zvláštní případ trhu s nedokonalou konkurencí je oligopol – na straně nabídky existují dva nebo několik málo velkých subjektů s dominantním postavením

Stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nedosažitelný.

Selhání trhu

  1. vznik monopolu
  2. existence tzv. veřejných statků – statky u kt. Není žádoucí,aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhu. (obrana státu,veřejné školství,zdravotnictví,státní správa atd.)
  3. externality trhu – vedlejší účinky trhu na subjekty,které se daného tržního vztahu neúčastní.Tyto účinky můžou byt negativní ,tak pozitivní.Př. negativní externality-slouží špatný vliv na životní prostředí.Třetí poškozenou stranou jsou lidé žijící blízko továren,průmyslových zón a dopr.komunikací.Př.pozitivní externality-přivedením infrastruktury (dálnice,elektrifikace,plynofikace) do určité lokality výrazně stoupají tržní ceny pozemků zdejších majitelů,nebo včelar při chování včel pro med zajišťuje opýlení ovocných sadů a polí aniž by dostával od zemědělců peníze

STRUKTURA TRHU

1. Podle předmětu směny:

a) Trh zboží – prodávají se a nakupují statky a služby

b) Trh práce – zde se střetává nabídka práce a pracovních míst a poptávka po pracovním místě a určité práci c) Trh finanční – jedni finance nabízejí (půjčky,uložení peněz na úrok),druzí se po půjčkách ptají (banky)

2. Z územního hlediska:

a) Místní – město, obchod na vesnici

b) Národní – oslovuji celý stát – většina výrobců

c) Světový – po celém světě – dovoz květin

3. Podle množství produktů

a) Individuální – jeden výrobce

b) Dílčí – trh jednoho druhu výrobků

c) Agregátní –– zkoumáme trh jako celek(např. celého státu) (celková suma všech zamýšlených koupí)

 

4. Podle účastníků směny

a) Spotřebitelský – řídí se podle spotřebitelů

b) Průmyslový – podniky

 

5. Podle vztahu nabídky a poptávky

a) Nasycený –– nabídka převyšuje poptávku, nízká cena – podnik nevyrábí

b) Nenasycený – vysoká poptávka, můžeme dát vysokou cenu

 

6. Podle konkurenčního prostředí

a) S dokonalou konkurencí – hodně výrobců; ideální pro zákazníka

b) Monopolistická konkurence – 3-4 podniky si navzájem konkurují a bojují o nás

c) Monopol – na straně nabídky vystupuje jeden subjekt,výsadní postavení,bezkonkurenční,drží si cenu

d) Oligopol – několik menších výrobců a chovají se jako monopol – typická rivalita, konkurence

 

Hospodářský proces

Samotný proces uspokojení potřeby se nazývá spotřeba.(př.Mám hlad,pociťuji potřebu najíst se-získám jídlo,které sním a uspokojím tak svou potřebu.Snězení jídla je proces,tzv.spotřeba statku.Většinu statku musíme vyrobit,proto využíváme proces rozdělování a přerozdělování ve společnosti,kdy zc a podnikatelé získávají peníze ve formě mzdy a zisku(rozdělování),důchodci,děti,nezaměstnaní,nemocní….formou dávek ze státního rozpočtu(přerozdělování)a takto získané peníze na trhu směňujeme za statky,které potřebujeme.

Hosp.proces má tedy tyto fáze:

  1. Výroba
  2. Rozdělování a přerozdělování
  3. Směna
  4. Spotřeba

1.Výroba

K výrobě potřebujeme výrobní faktory:

  1. Práce
  2. Přírodní zdroje-především půda
  3. Kapitál

Všechny uvedené zdroje jsou vzácné – musíme s nimi nakládat efektivně.Společnost jako celek vyrábí efektivně,pokud se její produkce pohybuje na křivce produkční možnosti.

A.Práce

Je cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby.Pracovní síla-souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci(nemá ji každý př.nemocní lidé,děti do 15 let),a také ne každý člověk,který má prac.sílu pracuje(např. zdědil peníze,nemusí pracovat).Práce je vzácný výrobní faktor,což ovlivňuje jeho cenu na trhu práce – mzdu

Mzda nominální = mzda,kt. si pracovník vydělal jako zc,když vynaložil prac.sílu.Pro pracovníka je to příjem(může jim uspokojit své potřeby),pro firmu náklad.Je vyjádřena v penězích

Mzda reálná = mzda vyjadřující to,co si za vydělané peníze může pracovník koupit

Velikost mzdy ovlivňuje kvalita a množství práce a také

  • Kvalifikace
  • Poptávka po určitém druhu práce na trhu práce
  • Tržní úspěšnost práce

Trh práce

-Nabídka pracovních sil v určitém státu

  1. Není-li na trhu dostatek prac.sil mají firmy dvě možnosti-zvyšovat produktivitu práce(např.zavedením nových technologií,změnou organizace práce atd.),nebo povolat pracovní síly ze zahraničí
  2. Pokud není prac. Síla využita,vzniká nezaměstnanost.
  • Dobrovolná – člověk ,kt.má prac.sílu,ale nevyužívá ji
  • Nedobrovolná – lidé,kteří pracovat chtějí,ale nemohou najít práci

B.Přírodní zdroje(především půda)

Nejtypičtějším přírodním zdrojem je půda.Nutná k zemědělské,lesní,stavební výrobě a tím vlastně ke všem ek.subjektům,protože pracovníci potřebují bydlet,firmy potřebují někdě postavit továrny,sklady,obchody a vláda potřebuje správní budovy. Ten,kdo vlastní půdu,má určité výsadní postavení vůči všem nevlastníkům(monopol).Při prodeji dosahuje majitel půdy tržní cenu,při pronájmu získává pozemkovou rentu(peněžní výnos z půdy)

Renta:

  • Absolutní – tu má každý pozemek
  • Diferenční – vyplývá z rozdílné kvality půdy a její vhodnosti pro zemědělství -> bonita půdy , z polohy,případně vybavenosti inženýrskými sítěmi,dostupnosti po silnici…

C.Kapitál

Bez kapitálu se vyrábět nedá!Zjednodušeně jsou to peníze,které přinášejí další peníze. Kapitál obecně jsou prostředky, jež nespotřebováváme, ale užíváme jich k vytváření zisku.Kapitálem jsou věcné statky, výrobní prostředky peníze, CP, akcie, někdy i patenty, licence, jež jsou uplatněny v ekonomice a přinášejí svému vlastníkovi zisk ( ve formě úroků, podílu ze zisku, dividend apod.) Kapitálem se může stát i spotřební zboží, pokud není vlastníkem spotřebováváno, ale je za úhradu poskytováno jiným osobám.Má dvě ceny:

 

  • Úrok je cena kapitálu vloženého např. do banky či jiné finanční instituce.Je to cena vyplývající z vlastnického vztahu jedince k tomuto kapitálu a nevyžadujeme po vlastníkovu,aby s tímto kapitálem podnikal
  • Zisk je cena kapitálu, kterou očekává vlastník při aktivním podnikání s tímto kapitálem.Tato cesta je rizikovější,protože podnikatel také může o svůj kapitál přijít.Proto podnikatel očekává,že zisk bude vyšší než běžný úrok

Kapitál se dá hromadit,akumulovat(zisk nespotřebuje,ale ponechá část ve firmě,aby rozšířil její zdroje a možnosti podnikání)

Trhy kapitálu

V peněžní podobě nazýváme finanční trhy,organizátory těchto trhů jsou burzy CP a devizové burzy a největšími hráči na těchto FT jsou banky,investiční fondy,penzijní fondy,pojišťovny.Neuznává národní hranice a přelévá se po celém světě s rychlostí myšlenky.

(D)Informace

Know-how-Je to souhrn znalostí, poznatků a zkušeností při výrobě.Týká se výroby produktů, které nepodléhají patentům a licencím, ale současně to znamená znalost výrobních postupů, návodů či receptur pro výrobu. Je součástí obchodních a licenčních smluv.

 

2.Rozdělování a přerozdělování

Zaměstnanci mají nárok na mzdu,vlastníci přírodních zdrojů na rentu,a všichni kdo vkládali do výroby kapitál se hlásí o zisk či úrok. Tato fáze se nazývá rozdělování. Všichni kdo získali peníze v procesu rozdělování musí jejích část odvést do státní poklady ve formě daní ,soc;zdrav. pojištění a stát je předepsaným způsobem převádí tam,kam jsou třeba.Tomuto se říká proces přerozdělování(jeho nástrojem jsou rozpočty krajů,státní rozpočet a rozpočty obcí)Dojde k přerozdělení i ostatním členům společnosti,kteří se na výrobě nepodíleli(děti,důchodci,nemocní apod.)

3.Směna

Směna je proces,ve kterém nabízející(výrobci,obchodníci) hledají kupce(poptávající) na své zboží a služby,aby realizovali svůj zisk. Teprve pak se ukáže,zda všechny drahé výrobní faktory(práce,přirodní zdroje a kapitál)nebyly vynaloženy marně.Neúspěch-neprodané zboží leží ve skladech,kazí se,likviduje se,firmy se snaží ve výprodejích prodat své zboží i za ceny výrazně nižší než byly náklady,jen aby se jim vrátila alespoň část vložených prostředků(prodělá tedy)

4.Spotřeba

Je procesem uspokojení potřeb .Poslední fáze hospodářského procesu. Spotřebu členíme na konečnou (uspokojení potřeb jednotlivých lidí) a výrobní (uspokojení firem,aby mohli dále vyrábět,podnikat).