MAKROEKONOMICKÉ VELIČINY

Mikroekonomie – analyzuje a rozebírá chování jednotlivých ekonomických prvků

– ekonomie v malém

– vše, co je uvnitř podniku

– zabývá se ekonomikou firem (oblast zásobování, marketingu, oblast výpočtů základních ekonomických veličin – např. efektivnost, dělba práce, náklady, výnosy, zisk, odpisy)

 

Makroekonomie – studuje ekonomiku jako celek (národní hospodářství)

– ekonomie ve velkém

– vše, co je mimo podnik

– je to celá oblast hospodářské politiky (nezaměstnanost, daně, důchodová politika, inflace, HDP)

Národní hospodářství (NH)

–    souhrn hospodářských činností na území určitého státu, kterých se zúčastňují výrobní činitelé a jsou uskutečňovány subjekty trhu (největším tahounem je stavebnictví, elektronika, strojírenství)

–    skládá se z určitých částí, jako celek je zároveň součástí vyššího hospodářského celku(ekonomický systém v ČR – běžná ekonomika, smíšený systém)

 

Struktura NH

–    NH se člení na dvoustupňové:

a)Na 1. stupeň podle druhu vytvářených výkonů a poskytovaných služeb do tří sfér (čtyř):

  1. Primární sféra – se vyvíjela nejdříve, zahrnuje odvětví zemědělství, lesní hospod., rybolov, těžba nerostných surovin
  2. Sekundární sféra – je nositelem technického pokroku, obsahuje nejvyšší produkci na jednoho pracovníka a zahrnuje zpracovatelský průmysl, stavebnictví, výrobu a rozvod energie, vody, plynu
  3. Terciární sféra – ve vyspělých zemích, zaměstnává nejvíce lidí, zahrnuje nejvíce služeb (obchod, telekomunikace, školství)
  4. Kvartální sféra – zahrnuje vědu a výzkum

b)Na 2. stupni se NH člení podle klasifikace ekonomických činností do odvětví pod odvětví oborů

 

Proč se měří ekonomické výsledky?

–    kvůli zjištění stavu ekonomiky

–    kvůli porovnání vlastního vývoje ekonomiky a porovnání s mezinárodním vývojem ekonomiky

–    kvůli odhadu vývoje ekonomiky

 

Základy Ekonomie

Ekonomie jako společenská věda se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika.

Ekonomie – ekonomická teorie

Ekonomika – ekonomická praxe

 

Každá společenská věda musí nutně společenskou praxi zjednodušovat, vybírat rysy podstatné a od nepodstatných vlivů abstrahovat. Pro ekonomické zákonitosti je typické, že neplatí v každém dílčím případě, ale prosazují se dlouhodobě.

 

Ekonomie MAKRO a MIKRO

Firmu, banku, vládu nebo občana, kterýkoliv ekonomický subjekt můžeme zkoumat v jeho jednotlivých projevech v rámci vlastní skupiny, nebo v interakci s ostatními subjekty = MIKRO.

Pokud se přesuneme o jednu rovinu zkoumání výše, dostaneme se k ekonomii státu = MAKRO.

Ekonomie v mnoha ohledech nezná hranice a opravdu se řada ekonomů zabývá fungováním světové ekonomiky, vztahy mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, vlivy velkých multinacionálních firem a seskupení. Rozčlenění na mikroekonomii a makroekonomii je velmi relativní.

V mikroekonomii si představíme konkrétní firmu, kdežto v makroekonomii je pro nás firma především obecný pojem, reprezentant určitých funkcí v ekonomice státu.

 

Vztah ekonomie k jiným vědám

Budeme se zabývat člověkem v jeho společenském začlenění, vztahy mezi lidmi. Veřejnost má vžitou představu, že ekonomie je věda o penězích, ale není tomu tak. Koneckonců i peníze jsou pouze určitým vztahem mezi lidmi. Pokud ve společnosti nebudou existovat lidé , kteří jsou ochotni vyměnit svou práci, zboží či služby za peníze a tyto peníze opět za jiné zboží a jiné služby, pak peníze ztrácejí smysl.

Ekonomie je jedním z pohledů zkoumajících naši společenskou realitu. Využívá poznatků psychologie, sociologie, demografie, hospodářského zeměpisu, historie, marketingu, managementu, práva, politiky, etiky a také filozofie. Potřebujeme však i jiné vědy např. matematiku a statistiku.