Hospodářská politika státu

Hospodářská politika se nás dotýká dnes a denně,přímo i nepřímo.Součástí hosp.politiky je diskutovaná výše školného a úhrady za zdravotní péči,regulace výše nájemného,abyste měli kde bydlet,výše spotřební daně uvalované na benzín,alkohol a tabákové produkty,podmínky přístupu k cizím měnám a mnoha dalších.Hosp.politika je významně ovlivňována tím,která z politických stran se při volbách dostane k moci(jinou hosp.politiku prosazuje levice a jinou pravice),ale i po dobu volebního období musí reagovat na vývoj našeho i světového hospodářství.

Subjekty hospodářské politiky

  • Parlament (složený ze 2 komor – poslanecké sněmovny a senátu)-volení zástupci občanů,kteří schvalují zákony této země.Podobu zákona má např. i schválený státní rozpočet na daný rok (kolik stát v daném roce vybere od občanů a firem na daních a co bude z těchto peněz financovat)
  • Vládanejvyšší výkonný orgán státu. Je základním tvůrcem konkrétní aktuální hospodářské politiky a při neúspěchu svého programu odstupuje,aby byla nahrazena vládou novou s jinou hospodářskou politikou. K dosažení svých hosp.cílů potřebuje peníze,které získává ze státního rozpočtu,proto každoročně připravuje návrh rozpočtu na další rok a předkládá ho ke schválení poslanecké sněmovně a senátu – hlasování o samostatném rozpočtu je vyjádřením důvěry(či nedůvěry) poslanců ve správnost hospo.politiky a vládě samotné
  • Centrální banka – U nás ČNB(Česká národní banka) má za úkol střežit a korigovat komerční bankovní trh a množství peněz v oběhu tak,aby nedocházelo k jejich znehodnocování (inflaci).Měla by být samostatná,suverénní a nezávislá na vládě.

 

Funkce státu

  • Funkce právní jistoty a bezpečí – vybrané státní instituce zajišťují tvorbu a dodržování práva jako základní podmínky řádného fungování společnosti a tedy i ekonomiky.Zajišťují bezpečnost vnitrostátní i mezinárodní(obrana státu,mezinárodní dohody).Není to funkce přímo ekonomická,ale silně ji ovlivňuje.
  • Funkce sociální – zajišťují přerozdělovací procesy v ekonomice – transfery obyvatelstvu(důchody,nemocenské dávky apod.),starají se o veřejné statky (školství,zdravotnictví,životní prostředí,infrastruktura-dálnice,železnice,energetika atd.) ,řeší nezaměstnanost a pohyb pracovních sil (aktivní opatření – rekvalifikační programy,pasivní opatření – podpory v nezaměstnanosti apod.). Fungující neziskový sektor je nutnou podmínkou pro fungující ekonomiku!Měl by být maximálně stabilní a maximálně pružný a dynamicky se měnící.
  • Funkce hospodářská
  1. Stát sám podniká – za účelem dosažení zisku a rozmnožení bohatství státu(zisky mohou jít do neziskových sektorů ,nebo být reinvestovány do podnikání státu)
  2. Stát vytváří podmínky pro úspěšné podnikání ostatních subjektů hospodářství(úspěšné firmy odvádí do st.rozpočtu více daní a stát má více peněz na přerozdělování).Vnitřní trh potřebuje pravidla hospodářské soutěže(konkurenčního boje) a kontrolu jejich dodržování (protimonopolní zákon,postih nekalé soutěže apod.).Stát garantuje stabilní měnu jako základ všech ekonomických vztahů.Nezastupitelná je role státu v mezinárodních obchodních vztazích (bez zahraničního obchodu se neobejdeme a stát musí vytvářet podmínky pro efektivní a pro náš výhodný zahraniční obchod formou uzavírání mezinárodních dohod o zamezení dvojího zdanění,celních dohod,zřizuje a financuje zahraniční obchodní zastupitelství,pomáhá při snižování rizik v zahraničním obchodě apod.)

Keynesiánství

  • 30. A následující léta 20.století
  • Zabývá se především úlohou státu v ekonomice a hosp.politikou
  • Jeho dílo Obecná teorie zaměstnanosti,úroku a peněz z roku 1936 teoreticky zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky,snižování nezaměstnanosti a mírnění dopadů hospodářských krizí
  • Hlavní představitel John Maynard Keynes

 

Monetarismus

  • 50. A následující léta 20.století
  • Tato teorie je určitým protipólem keynesiánských státních zásahů do ekonomiky. Klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice. Jde o soudobou podobu neoklasické ekonomie
  • Hlavní představitel Milton Friedman