ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY

K přežití a dalšímu rozvoji lidé potřebovali a potřebují nalézt systém, který umožňuje spojovat jejich síly a efektivně využívat dostupné zdroje.

 

Dosud poznané systémy: 1) Zvykový systém

2) Příkazový systém

3) Tržní systém

 

Při rozlišování těchto systémů si budeme odpovídat na tři základní otázky:

  1. co a kolik se má ve společnosti vyrábět
  2. jak vyrábět, jakou technologii a s jakými výr. faktory(práce, přír.zdroje, kapitál)
  3. jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno

 

Zvykový systém

 

–          Historicky nejstarší ekonomické uspořádání, které bylo založeno na kmenových vztazích a dělbě

–          práce uvnitř této relativně malé uzavřené skupiny.

–          Co a kolik se bude vyrábět rozhodoval náčelník a rada starších na základě zkušeností

–          přenášených generacemi. Nebylo to ani tak složité, protože měli omezený počet pracujících,

–          omezené přírodní zdroje a o mechanizaci, která by zvyšovala jejich produktivitu se dá hovořit jen

–          s velkou nadsázkou. Většinou stačili vyprodukovat právě tolik, aby přežili. Členové kmene

–          pracovali podle svých schopností ve prospěch všech a podíl na vyrobených statcích a službách

–          byl určován náčelníkem a nepsanými pravidly podle potřeb jednotlivých lidí.

–          Tento zvykový systém není jen otázkou šerého dávnověku, i dnes se setkáváme s primitivními

–          kmeny např. v oblasti centrální Afriky, Jižní Ameriky nebo Austrálie.

 

Příkazový systém

–          Založený na moci relativně úzké skupiny lidí ve společnosti, která subjektivně rozhoduje o tom,

–          co se bude ve společnosti vyrábět, jak se to bude vyrábět(jak se rozdělí příslušné zdroje) a

–          v neposlední řadě i jak se výsledný produkt rozdělí mezi členy společnosti.

–          Příkazový systém je založený na představě, že uvedená společenská elita je schopna rozumově

–          zhodnotit všechny souvislosti 3 zákl. otázek a nejlépe na ně odpovědět. Své představě řešení pak

–          dávají podobu závazného plánu( příkazová nebo plánovaná ekonomika).

–          Výhodou přík. Systému je schopnost rychle mobilizovat zdroje v případě přírodních katastrof či

–          válek. Velkou nevýhodou je však subjektivnost a neužitelnost při rozhodování společenské

–          špičky.

–          Příkazový systém však nemůže ignorovat historický vývoj a tvářit se, že bez existence trhu a jeho

–          ekonomických zákonitostí je schopný zajistit funkční ekonomiku země.

 

Tržní systém

–          Jednotliví výrobci a spotřebitelé jsou propojeni výhradně trhem a tržními zákony jsou řešeny všechny 3 základní otázky, včetně otázky dělení výsledného produktu.

–          Na tomto systému je zajímavé že základní důraz je kladen na rozhodování každého jedince, což při 1. pohledu může budit dojem, že každý bude chtít něco jiného a vznikne nepředstavitelný chaos. Většina lidí však jedná racionálně, fungují zde zákony trhu, které automaticky působí jako vestavěné regulátory či stabilizátory a výsledný pohled na ekonomiku působí dojmem dobře organizovaného celku

–          Výhodou tržního systému je fungování zákonů trhu bez ohledu na subjektivní lidská rozhodnutí. Nevýhodou je, že tímto způsobem nejsme schopni řešit procesy přerozdělování (jak mají přežít nemocní, děti a starci, když nemohou pracovat) ani případy selhání trhu.

–          Ani tržní systém není ideálně spravedlivý a humánní.

 

Příkazový a tržní systém můžeme brát jako dva extrémy, které se v praxi kombinují a prolínají a závisí na míře převládajícího vlivu té či oné idey.

Ekonomické systémy v praxi jsou vždy dány určitým poměrem jedné i druhé složky. Každý z ekonomických systémů má své výhody a nevýhody.