Zákony a teorie Ekonomiky

Zákon vzácnosti a zákon ekonomie času

–          Zákon vzácnosti a zákon ekonomie času spolu úzce souvisí. To, co nemůžeme mít kdykoliv v jakémkoliv množství je pro nás vzácné, nedostatkové. Musíme s tím šetřit, rozumně nakládat, efektivně využívat – musíme s tím zacházet ekonomicky. Od zákona vzácnosti se také odvíjí princip vlastnických vztahů – nemohou-li něco mít všichni v dostatečném množství, vzniká potřeba si tuto nedostatkovou věc rozdělit, vztáhnout ji v konkrétních množstvích ke konkrétním lidem, skupinám lidí.

–          Omezenost přírodních zdrojů je relativní a je dána schopností lidí se k těmto zdrojům dostat. Je dána omezenosti lidských schopností, a to především díky omezenosti času, který lidé k dobývání těchto přír. zdrojů mohou vynaložit.

–          S růstem počtu obyvatel a postupným prodlužováním délky jejich života se časová kapacita lidstva zvětšuje, ale pořád je základním limitujícím faktorem. Čas je základní veličina, se kterou musí společnost šetřit – to je podstata zákona ekonomie času.

 

Teorie potřeb

–          Potřeba je pociťovaný nedostatek. Jednotlivci mají různé potřeby a je nám dáno, že jsou potřeby velmi rozmanité a ve svém principu nekonečné. Uspokojením jedné potřeby vzniká další.

–          Potřeby můžeme dělit z několika hledisek, z nichž základní dělení je na potřeby:

Hmotné(potřeba jíst, bydlet, oblékat se, …)

Nehmotné(potřeba přátelství, svobody, kulturního zážitku, …)

–          Právo na svobodné rozhodování o svých potřebách patří mezi základní lidská práva

–          Některé potřeby jednotlivce však mohou být uspokojovány na úkor potřeby jiných lidí, nebo dokonce mohou ostatní lidi ohrožovat. Tady musí zasáhnout společnost – formou zákonů definuje činnosti zakázané, trestné činy.

–          Společnost může používat i nepřímé nástroje k ovlivnění našich potřeb a našeho chování (speciální daně zdražující spotřebu alkohol. nápojů a tabáků,…)

Zbytné

Nezbytné

–          Teorie potřeb je pro nás velmi důležitá, protože nám pomáhá vysvětlit motivaci a hnací motor lidského jednání a chování

–          Motivace je pak velmi významným prvkem marketingu(vědě o trhu) i managementu( vědě o řízení lidí ve firmách). Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb. Statky členíme např. na: Hmotné a nehmotné

–          Služby jsou cizí činností, které uspokojují lidské potřeby:

: Služby věcné(oprava obuvi, vymalování bytu, … )

Služby osobní – působící přímo na konkrétní osobu – léčení pacienta lékařem

–          Důležitější členění statků: statky volné,  které získáme z toho, že bychom za ně museli poskytnout nějakou protihodnotu(např. sluneční svit, vzduch, zpěv ptáků, déšť) a statky ekonomické – lidé k jejich získání musí vynaložit určité úsilí, nejsou volně v přírodě

–          Člověk k uspokojení většiny svých potřeb potřebuje získat statky ekonomické, což jej nutí k práci přímo vytvářející tento statek, nebo k práci na jiném statku, který pak může být za potřebný postrádaný statek vyměněn.

 

Tržní subjekty

  1. domácnosti – na trhu uspokojují své potřeby; vystupují jako kupující (poptávající) na trhu výrobků a služeb a jako prodávající (nabízející) na trhu výrobních faktorů
  2. firmy – subjekty vyrábějící za účelem dosažení zisku; vystupují jako prodávající na trhu výrobků a služeb a jako kupující na trhu výrobních faktorů
  3. stát – ovlivňuje trh, snaží se odstranit některé jeho negativní dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimulovat; vystupuje i jako prodávající a kupující (efektivnost, spravedlnost, stabilita)