Účtování mezd

–   mzdy musí být zaúčtovány v tom období, v kterém byla práce vykonána nebo za které přísluší zaměstnancům odměna, mzda je nákladem podniku, výplata mzdy se provádí ve výplatním termínu, který si stanoví účetní jednotka a který není shodný s datem sestavení zúčtovací a výplatní listiny.

–   účtujeme :

Předpis hrubé mzdy                          521 / 331

Sociální pojištění zaměstnance         331 / 336

Zdravotní pojištění zaměstnance      331 / 336

Daň z příjmů zaměstnance                331 / 342

Srážky ve prospěch jiných osob       331 / 379

Manka, škody                                   331 / 355

Předpis nemocenské dávky              521 / 331

Výplata mzdy                                   331 / 221, 211

 

 

Pohledávky vůči zaměstnancům

–   zálohy poskytnuté na služební cesty, drobné nákupy a jiné účely se považují za pohledávky

–   účtování zálohy na služební cestu :

1. VPD záloha na služební cestu   335/211

2. VÚD vyúčtování služební cesty – doplacení zbytku : VPD   512/335, 211

VÚD  512/335, 333

– zaplacení vzniklého závazku   333/211

3. VÚD vyúčtování služební cesty – vrácení zbylých peněz : VÚD   512/335

BV   221/335

PPD   211/335

– předpis pohledávky     331/335

 

Ostatní závazky vůči zaměstnancům

–   k evidenci závazků vůči zaměstnancům (které nejsou mzdou) slouží účet 333 – ostatní závazky vůči zaměstnancům. Na tomto účtě se evidují např. závazky za vyúčtování služební cesty, na kterou nebyla poskytnuta záloha

–   účtujeme :

1) předložení cestovního účtu VÚD   512 / 333

2) výplata cestovného   VPD   333 / 211

Pojištění

–   Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenské pojištění.

 

Sociální pojištění

–   pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné  na nemocenské dávky a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jeho výše se u jednotlivých poplatníků stanoví % sazbou z vyměřovacího základu, zjištěného za rozhodovací období, vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je úhrn příjmů zaúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání

zaměstnanci – 6,5 %

zaměstnavatel – 25 %

 

Zdravotní pojištění

–   pro výpočet pojistného je potřeba znát jednak pojistné sazby a jednak výši vyměřovacího základu

zaměstnanci – 4,5 %

zaměstnavatel – 9 %

Složky mzdy

Základní mzda

+ příplatky

+ náhrady mzdy(prémie,odměny)

náhrady mzdy(dovolená,svátky)

Hrubá mzda

− sociální pojistné za zaměstnance(6.5%)

− zdravotní pojistné za zaměstnance(4.5%)

− záloha na daň z příjmu po slevách

Čistá mzda

− případné ostatní srážky (spoření,výživné,obědy)

+ případná nemocenská                            

Částka k výplatě – převádí se zaměstnanci na účet

 

Výpočet Zálohy na daň z příjmu po slevách

hrubá mzda

+ pojistné sociální 25%

+ pojistné zdravotní 9%

= super hrubá mzda

*15% sazba

Záloha na daň z příjmu před slevami

– slevy: na poplatníka 2 070 Kč, částečný invalidní důchod 210 Kč, plný invalidní důchod 420

             Kč, těžce zdravotně postižený 1 345 Kč, na studenta 335 Kč, na dítě 890 Kč

Záloha na daň z příjmu po slevách

Náhrady mzdy: vyplácejí se v případě, že zaměstnanec nepracoval, avšak měl by na mzdu nárok. Jde o důvody, které jsou dány zákonem např.dovolená v uzákoněné délce a svátky, nemůže-li konat práci pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo jinými provozními příčinami (výpadek energie, poruchy zařízení) atd.

 

Nemocenská: obdrží ji zaměstnanec v případě, že nemůže pracovat – nemocenské dávky, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny.

Vyplácí se prvních 14 dnů pracovní neschopnosti,-zaměstnavatel. Náhrad mzdy zaměstnavatel platí od 4.pracovního dne,nedaní se a neplatí se z ní pojistné sociální ani zdravotní. V době nemocenské může zaměstnavatel sám kontrovat zaměstnance, zda dodržuje stanovený režim,když ne, může mu tuto náhradu snížit či vzít. Po 14 dnech vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Doklad o neschopnosti vystavuje lékař.

 

Srážky ze mzdy: zaměstnavatel je oprávněn srazit zaměstnanci: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění.

Dále pak také: částku na spoření, platby pojištění, penzijní připojištění,splátky půjček,výživné na děti.

Mohou být nařízeny i soudem – trest v případě odsouzení za trestný čin, výživné, pokud je zaměstnanec neplatil, atd.

 

Splatnost mzdy, výplata mzdy: je splatná po vykonání práce, nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Výplata probíhá buď bezhotovostní převodem na bankovní účet zaměstnance nebo hotově v pracovní době na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen vystavit písemné vyúčtování mzdy – tzv.výplatní lístek, kde je vyčíslena hrubá mzda se všemi složkami a srážkami.

Evidence mezd

–   Povinností plátců, kteří vyplácejí příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, je vést o těchto výplatách evidenci na mzdových listech, uvádět na nich veškeré předepsané náležitosti.

–   Mzdový list musí pro účely daně obsahovat : jméno a příjmení poplatníka, rodné číslo, adresa, jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně

–   Za každý kalendářní měsíc musí mzdový list obsahovat tyto údaje : počet dnů výkonu práce, úhrn zúčtovaných mezd, výši pojistného, základ pro výpočet daňové zálohy měsíční sazbou, výši sražené zálohy na daň před uplatněním slev, slevy na dani, daň po slevách

–   Za kalendářní rok je nutné uvést úhrnné součty výše uvedených údajů.

–   zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen vést evidenci pracovní doby, přesčasů, noční práce a podobně. Je tomu tak proto, aby mohla být sledována zákonná pracovní doba a limit přesčasové práce. Evidence se vede např. na docházkovém lístku,kartě pracovníka, v knize docházky, úkolovém lístku apod.

–   Výpočet mzdy se provádí na mzdovém listě. Přehled mezd obsahuje zúčtovací a výplatní listina.

 

Nominální mzda je objem mzdy vyjádřen v korunách.Pro pracovníka příjem pro firmu                               náklad.

Reálná mzda je objem výrobků (služeb), které si za nominální mzdu můžeme koupit. Má                       eliminovat inflaci.

Minimální mzda je daná zákonem, podnikatel nesmí platit méně.

Naturální mzda je mzda v naturáliích + odvody firmy.

Vztahy podniku k zaměstnancům

Právo na zaměstnání patří mezi základní práva a je zaručeno listinou základních práv a svobod.

Nejvyššími mzdovými předpisy jsou zákony,

pak vyhlášky ministerstev a nařízení vlády. Následují tzv. firemní předpisy: vnitřní mzdové předpisy a mzdové výměry.

 

Pracovní poměr

–   upravuje Zákoník práce

–   vznik : a) pracovní smlouvou – paragraf 33 – náležitost 34

b) volbou

c) jmenováním

 

Pracovní smlouva

–   nejobvyklejší způsob

–   písemná forma minimálně ve 2 vyhotoveních

–   dvoustranný právní úkon, oběma účastníky musí být podepsána předem, nejpozději v den nástupu do práce

–   může obsahovat i další ujednání (zkušební doba, vymezení úvazku – úplný, kratší; doba určitá, neurčitá; výše mzdy včetně výplatního termínu – nejpozději 15.den dalšího měsíce)

 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

a) dohoda o provedení práce

– může být uzavřena ústně nebo písemně

– musí obsahovat vymezení pracovního úkolu, předpokládaný rozsah práce, odměna

– rozsah práce u 1 zaměstnavatele v 1 kalendářním roce je maximálně 150 hodin

– neplatí se sociální a zdravotní pojištění

– u hrubé mzdy do 5 000 Kč / měsíc se platí srážková daň 15%

– u hrubé mzdy nad 5 000 Kč / měsíc se platí záloha na daň z příjmu 15%

 

b) dohoda o pracovní činnosti

– rozsah pracovní doby nesmí překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby, v průměru na celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena

– odvod zdravotního a sociálního pojištění

– odvod srážkové daně z příjmu 15%

– uzavírá se písemně a lze ji zrušit dohodou nebo jednostrannou výpovědí bez uvedení důvodů s 15ti denní výpovědní lhůtou ode dne doručení

Přijaté a poskytnuté zálohy

Přijaté zálohy

a) u neplátce DPH

– přijaté zálohy od odběratele (příjem peněz od odběratele na budoucí plnění) jsou pro

účetní jednotku závazkem, zachycují se do doby jejich zúčtování na účet 324. Rozdíl mezi

přijatou zálohou a částkou na faktuře bude uhrazen odběratelem.

– účtujeme :   BV přijatá záloha   221/324

VF prodej               311/60x

VÚD zúčtování zálohy   324/311

BV doplatek faktury       221/311

b) plátce DPH

– plátce DPH je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni

přijetí platby, a to k tomu dni, která nastane dříve, z toho vyplývá, že přijetí platby nemusí

být uskutečněno zdanitelné plnění ale vznikne povinnost odvést daň na výstupu. Výjimka

je tehdy, kdy zdanitelné plnění je uskutečněno ve stejný měsíc jako přijatá platba.

– účtujeme:

a) ne v 1 měsíci :BV přijatá záloha   221/324      b) v 1 měsíci : BV přijatá záloha   221/324

DD k záloze           324/343                      VF prodej               311/60x, 343

VF za ……..             311/343, 60x             VÚD zúčtování zálohy   324/311

VÚD zúčtování zálohy   324,343/311      BV doplatek faktury       221/311

BV doplatek faktury    221/311

Poskytnuté zálohy

– evidují se jako pohledávky vůči dodavateli

a) u neplátce DPH

– k zachycení zaplacených záloh na služby se používá účet 314, na zásoby – 15x, na DM –

05x. Došlá faktura se zaúčtuje obvyklým způsobem, přičemž se musí zúčtovat zaplacená

záloha. Rozdíl mezi částkami se uhradí dodavateli.

– účtujeme :   BV poskytnutá záloha    05x, 15x, 314/221

PF za nákup……               pořízení / 321

VÚD zúčtování zálohy    321/ 05x, 15x, 314

BV doplatek faktury        321/221

b) plátce DPH

– účtují se na straně kdo zálohu zaplatil, obdobné jako u přijatých záloh, mohou nastat také

2 situace – ve stejném měsíci, v jiném měsíci

– účtujeme : a) ne v 1 měsíci :   BV poskytnutá záloha   314, 15x, 05x/221

DD k záloze                   343/314, 05x, 15x

VÚD zúčtování zálohy  321 / účet zálohy, 343

BV doplatek faktury      321/221

b) v 1 měsíci :   BV poskytnutá záloha    05x, 15x, 314/221

PF za nákup……               pořízení, 343/ 321

VÚD zúčtování zálohy    321/ 05x, 15x, 314

BV doplatek faktury        321/221

 

Kniha závazků a pohledávek

–   Kniha pohledávek a závazků slouží podnikateli k přehledu o tom, kdo a kolik dluží jemu a komu a kolik dluží on. Podrobnosti zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti.

Kniha faktur vydaných a přijatých

–   Základem evidence pohledávek a závazků u všech podnikatelů bude kniha přijatých a vydaných fa, ve které bude soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi podnikateli.

–   Na tuto knihu budou kladeny největší nároky, proto tato kniha musí obsahovat přinejmenším tyto informace:

– oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků podložených účetními doklady

– označení dokladů

– datum vzniku pohledávek, resp. Závazků

– částku

– datum splatnosti a způsob úhrady

– identifikační údaje pro spárování pohledávky či závazku a platby

– předmět dodávky či služby

 

Ostatní pohledávky a závazky

Zvláštní knihu pohledávek a závazků je možné zřídit pro neobchodní pohledávky a závazky. Jedná se o evidenci:

– poskytnutých a přijatých bankovních úvěrů

– závazků, popř. pohledávek k FÚ

– pohledávek k zaměstnancům

 

Zapisování do deníku příjmů a výdajů

–   Zapisování v deníku příjmů a výdajů v průběhu roku probíhá vždy minimálně „dvoustranně“ tj. na dvou položkách deníku. Na jedné straně hospodářská operace bude příjmem nebo výdejem peněžních prostředků, na druhé straně se tato hospodářská operace dotkne jednotlivých příjmů a výdajů zahrnovaných nebo nezahrnovaných do základu daně z příjmů, popř. průběžných položek.

Zapisování příjmů

–   nejprve musíme zjistit, zda se jedná o příjem peněz v hotovosti nebo na účtu, potom musíme určit, zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem

Zapisování výdajů

–   obdobně jako u příjmů nejprve rozlišujeme, zda se jedná o platbu v hotovosti nebo z BÚ.

–   Dále určujeme, zda se jedná o daňový nebo nedaňový výdaj.

 

DPH a její zaznamenávání do deníku příjmů a výdajů

Zapisování DPH u neplátců

–   u neplátců se DPH automaticky stává součástí celkové účtované částky bez nutnosti jejího rozlišení v deníku příjmů nebo výdajů, tzn. že se daň z přidané hodnoty stává na vstupu součástí pořizovací ceny majetku a služeb. Podnikatel – neplátce nemá v případě příjmů povinnost evidovat a platit DPH. Na druhé straně nemá nárok na vstupu na odpočet daně a její uplatnění vůči státnímu rozpočtu (u FÚ).

Zapisování a evidence DPH u plátců

–   o dani z přidané hodnoty se v deníku příjmů a výdajů zapisuje až v okamžiku proběhnutí platby, ale z hlediska evidence DPH je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění.

 

Daňová evidence příjmů a výdajů

–   je upravena Zákonem o daních z příjmů

–   je to systém jednodušší než účetnictví

–   HV = Příjmy – výdaje

–   musí ji vést ty fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (živnostníci, advokáti, daňoví poradci, umělci) a nejsou účetní jednotkou

–   vedou osoby, které nejsou v obchodním rejstříku a které nemají obrat za předcházející kalendářní rok více jak 25 000 000 Kč

–   poskytuje informace o příjmech a výdajích v členění pro zjištění daňového základu

–   sazba daně – 15% FO

–   FO vede DE na základě PPD,VPD, BV

– Daňová evidence příjmů a výdajů musí zjišťovat zjištění základu daně z příjmů a bude

obsahovat údaje o:

– příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně

– pohledávkách a závazcích.

 

Podmínky pro přechod z DE na účetnictví

–   jestliže FO, která je podnikatelem a není zapsána v OR překročila za bezprostředně předcházející kalendářní rok obrat 25 000 000 Kč, stává se od prvního dne následujícího kalendářního roku účetní jednotkou

–   účetnictví však povinně povede až od 1. dne účetního období, které následuje po kalendářním roce ve kterém se stala účetní jednotkou (zákon o účetnictví stanoví roční odklad)

–   s výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5ti let po sobě jdoucích účetních období ve kterých vedli účetnictví.

–   např. : 2007  –  FO překročila obrat 25 000 000 Kč  – vede DE

2008    – FO vede DE podle zákona o účetnictví který stanovuje roční odklad

2009    – FO vede účetnictví

 

Nejdůležitější knihou v daňové evidenci je deník příjmů a výdajů, ve kterém se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků.

Nezapisují se zde tedy hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb, např. vystavené fa, povinnost zaplatit daně FÚ.

Zapisování v deníku příjmů a výdajů si klade tyto základní cíle:

–   zajistit údaje pro zjištění daňového základu

–   zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně a na BÚ

–   poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly

hospodárnosti.

 

Forma, způsob a technika vedení deníku příjmů a výdajů není předepsána. Podnikatel si ho vede takovým způsobem a formou, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace příjmů a výdajů peněz, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem.

 

Závazky

–         závazky vyjadřují povinnost účetní jednotky uhradit nebo dodat zboží, poskytnutou službu…

 

Do skupiny 32 patří krátkodobé závazky :

–         závazky vůči dodavatelům – účtují se pomocí faktur, vznik účet 321 strana Dal, úhrady z 221 nebo z 211

–         přijaté zálohy od odběratelů

–         závazky spojené s používáním směnek – závazek vůči dodavateli může být splacen i směnkou, v takovém případě se závazek nahrazuje směnečným závazkem 322, musí se doúčtovat i úrok , účtujeme :  321, 562 / 322.1, 322.2

–         ostatní závazky

 

Dodavatelé 321

– účtují se na základě externího účetního dokladu, který se obvykle nazývá faktura. Účtuje se ve prospěch účtu Dodavatelé se souvztažným zápisem například na vrub 04, 11, 13, 5xx

– peněžní hrady závazků se účtují 321/221, 211

 

Přijaté provozní zálohy 324

-účtování přijatých záloh u neplátce DPH

a) přijatá záloha 300,- 211/324                       b) vyúčtování za daň.poradenství 500,- 311/602

c)zaúčtování přijaté zálohy 300,- 324/311       d) doplatek v hotovosti 200,-  211/311

-účtování přijatých záloh u plátce DPH (záloha i zdanitelné plnění v jednom měsíci)

– jestliže je záloha i zdanitelné plnění v jednom měsíci, bude vše stejné, kromě

b)faktura od poradce 500,-/400,-, 100,-  311/602,343

-účtování přijatých záloh u plátce DPH (záloha v jiném měsíci než zdanitelné plnění)

a)přijetí zálohy 300,- 211/324  b)vystavení daňového dokladu 60,- 324/343

c)vyúčtování daňových služeb 500,-/400,-, 100,-  311/602, 343

d)zúčtování přijaté zálohy  -400,-/ -340,-, -60,-    311/602, 343

e)doplatek faktury 200,- 221/311

 

Směnky k úhradě 322

-závazek vůči dodavateli může být splacen směnkou. Závazek z obchodního vztahu se nahrazuje závazkem směnečným.

a)PF nákup materiálu  111/321            b)úhrada fa směnkou 321/322.1

c)směnečný úrok          562/322.2        d)úhrada směnky         322.1, 322.2/221

Další závazky spojené s činností :

–         závazky z k zaměstnancům (hlavně závazky z pracovního poměru- 33.úč.skupina)

–         závazky ze soc. a zdrav. poj. (závazky k institucím soc. zabezpečení a zdrav.poj.)- srážky z mezd 336

–         daňové závazky (závazky vůči Fú = DPH, ostatní daně a poplatky) – daň z příjmů za účetní jednotku (zdanění vlastních příjmů jednotky) 341, daň z příjmů za jiného poplatníka (daň sražená z mezd) 342, daň z přidané hodnoty 343, ostatní daně a poplatky (spotřební daň, dědická daň,z převodu nemovitostí, silniční daň, daň z nemovitosti, daň darovací) 345

 

 

Dlouhodobé závazky :

–         dlouhodobé přijaté zálohy

–         dlouhodobé směnky k úhradě

–         ostatní dlouhodobé závazky (např. vklad tichého společníka)

 

Závazky v cizí měně :

–         transakce se zahraničními obchodními partnery jsou vyjádřeny v cizí měně

–         zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám uvádět jak v cizí měně tak v české měně. Pro přepočet na Kč se používá denní kurz ČNB

–          vzhledem k časovému nesouladu mezi okamžikem vzniku devizového závazku a vznikem (okamžikem) úhrady dochází při používání denního kurzu ke vzniku kurzových rozdílů a to vlivem kolísání kurzů.

–         ztráty na účtu 562 str. MD, zisky na účtu 662 str. D