Česká republika v Evropské unii

Evropa začala ve druhé polovině 20.st. zaostávat v dynamice ekonomického vývoje za ostatními svět. hosp. centry(USA, Japonsko, jihovýchodní Asie). Po 2.sv.v. si čelní představitelé nejvýznamnějších evropských států začali vyvíjet pol. aktivity k hospodářskému sjednocení Evropy. Mezinárodní integrace může mít v zásadě 2 podoby:

 

  1. federalistická – státy sjednotí politicky a ek. integrace následuje po politické, USA
  2. funkcionalistická – státy se propojují nejdříve ekonomicky a poté politicky, Evropa

 

Jednotlivé stupně takto vznikající mezinárodní ekonomické integrace:

 

  1. pásmo volného obchodu(odstranění cel mezi státy)
  2. celní unie(odstraněna cla + společná celní politika vůči třetím zemím)
  3. hospodářská unie(společný trh + harmonizace národních ekonomik)
  4. úplná ekonomická unie(hosp. unie + politická integrace a společná měna)

 

ČR je od května 2004 řádným členem EU.

1952 – založení Evropského sdružení uhlí a oceli(ESUO) – došlo k přenesení kompetencí z národní úrovně na nadnárodní orgán – Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko

1957 – Evropské hospodářské společenství(EHS) – Římské dohody – společné zřízení Evropy nejen v oblasti uhlí a oceli, ale i v jiných hosp. oblastech, vzniká také Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii a jeho mírové využití

EU má tři pilíře:

–         hospodářská a měnová unie, zavedení společné měny eura(základem tohoto pilíře jsou společenství ESUO, EHS a Euroatom)

–         spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí – větší autorita a vliv Evropského parlamentu, výzkum, vývoj, vzdělávání, zdravotnictví, občanství EU

–         společná zahraniční a bezpečnostní politika

 

1992 – Maastrichtská dohoda – smlouva o EU je klíčovou smlouvou na cestě k jednotné Evropě, vytyčena pravidla hosp. unie a učiněny první kroky k úplné ekonomické unii, včetně rozhodnutí o zavedení jednotné měny eura = konvergenční kritéria

 

Ekonomické mantinely pro fungování stabilních vyspělých ekonomik:

–         míra inflace nesmí překročit 1,5% nad průměr míry inflace tří nejlepších států EU

–         celková zadluženost státu(veřejných rozpočtů) nesmí překročit 60% HDP země

–         roční schodek veřejných rozpočtů nesmí překročit 3% HDP země

–         úroková míra se nesmí odchylovat o více než 2% od průměrné úrokové míry 3 nejlepších států

–         země, která se chce stát členem měnové unie, musí min. 2 roky před vstupem prokázat měnovou stabilitu a nesmí devalvovat svou měnu( snížit kurz k ostatním měnám )

 

V roce 1979 vzniká Evropský parlament a konají své první volby.

Na jaře 1998 byla zřízena jediná centrální banka pro celou EU se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, která je nositelem měnové politiky EU.

 

EU má nyní 27 členských zemí: Německo, Itálie, Francie, Španělsko, VB, Belgie, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Řecko, Portugalsko, Irsko, Finsko, Lucembursko, ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovinsko, Malta, Kypr, Bulharsko a Rumunsko

Nadnárodní koordinaci zajišťuje řada orgánů EU – Evropská centrální banka, Evropský parlament

 

Evropský parlament má funkci:

–         kontrolní

–         rozpočtovou – rozpočet EU je nemalý

–         legislativní – zákonodárná funkce v EU

 

Právní základ evropské integrace tvoří tzv. primární(prvotní) a sekundární(druhotné) právo ES(Evropské společenství).

 

Prameny primárního práva tvoří především 4 zakládající smlouvy( o ESUO, EHS, Euratomu a o EU). Tento systém smluv má být nahrazen ústavní smlouvou EU, pouze na základě primárního práva mohou společné orgány jednat, tj. vytvářet tzv. sekundární právo ES.

 

Sekundární právo ES je tvořeno právními akty přijímanými společnými institucemi EU, těmito právními akty jsou nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení. Nařízení jsou právními akty, které jsou obecně a přímo závazné. Směrnice jsou právními akty, které zavazují zúčastněné státy provést ve svém právním řádu k jednotnému datu určité změny tak, aby si právo jednotlivých států neodporovalo a poskytovalo nesrovnatelnou úroveň ochrany. Rozhodnutí přijímaná orgány EU jsou rovněž závaznými pr. akty, vztahují se však pouze na ty členské státy, firmy nebo jednotlivce, jimž jsou adresována. Stanoviska a doporučení nejsou právně závazná.

 

Nejvyšší politický orgán je Evropská rada a zásadní otázky zákonodárství EU mají řešit ministři členských států sdružení v Radě EU.

Třetím významným orgánem je Evropská komise – nejvyšší administrativní orgán EU – skládá se z předsedy a členů(komisařů), které nominují členské státy a schvaluje Evropský parlament a pracují pro EU tzv. na plný úvazek.

Každý členský stát odvádí do společného rozpočtu 1,03% HND(má se snižovat), cla vybíraná na vnějších hranicích EU a část odvodů daně z přidané hodnoty = příjmy rozpočtu EU. U výdajů neplatí princip reciprocity, takže některé země do rozpočtu dávají více než dostávají zpět.

 

Rozpočet EU si klade 3 základní cíle:

  1. reforma zemědělské politiky
  2. regionální politiky
  3. strukturální politiky

 

Zdaleka největšími výdajovými položkami jsou výdaje do zemědělství(40%) a na tzv. strukturální operace.

Společným znakem pro strukturální operace je tedy snaha, aby v Unii nebyly hospodářsky a sociálně zaostalé oblasti, které by byly potenciálním zdrojem problémů.

Nástrojem uplatňování těchto záměrů jsou tzv. strukturální fondy a kohezní fond, ze kterých již od května 2004 čerpá i ČR.

Družstva

– výrazně se liší od obchodních společností

– je to společenství neuzavřeného počtu osob, v průběhu činnosti mohou přistupovat noví

členové

 

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY:

– v názvu má slovo družstvo povinně

– zakladateli alespoň 5 FO nebo 2 PO

– podmínka členství – splacení členského vkladu určeného stanovami družstva, tento vklad je

jednotný, proto i všichni členové družstva mají stejné hlasovací právo na valné hromadě

– členem může být PO a FO od 15 let věku

– orgány: – nejvyšší rada – členská schůze(nejméně 1xročně)

– statutární orgán – představenstvo

– kontrolní orgán – kontrolní komise

– funkční období členů všech orgánů družstva nesmí přesáhnout 5 let

– min. ZK zapisovaný do OR je 50 000Kč

– družstvo povinně zřizuje nedělitelný fond v konečné výši nejméně poloviny ZK, je tvořen

postupně ze zisku firmy

– členové družstva za závazky neručí, ovšem ve stanovách je možno určit členům družstva

uhrazovací povinnost na krytí ztrát(max. trojnásobek členského vkladu)

– zákaz konkurence v oboru platí pro členy představenstva a kontrolní komise

– družstva mají různorodé zaměření svého podnikání:

– zemědělských, výrobních, bytových, obchodních, spořitelních a úvěrových

Kapitálové společnosti

III. Společnost s ručením omezeným

– s.r.o. je společnost, jejíž ZK je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky

společnosti omezeně do výše upsaných vkladů

– společnost může být založena jednou osobou – společnost s jediným společníkem nemůže

být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti

– jedna FO může být jediným společníkem

nejvýše tří společností s ručením omezeným

– může být založena maximálně 50 společníky

– společníci ručí za závazky společnosti omezeně, a to pouze do výše nesplacených vkladů,

zapsaných do OR

– hodnota ZK musí být minimálně 200 000Kč

– hodnota vkladu společníka musí být minimálně 20 000Kč

– před podáním návrhu na zápis společnosti do OR musí být na každý peněžitý vklad splaceno

nejméně 30%

– orgány společnosti: – nejvyšší orgán = valná hromada

– statutární orgán = jednatelé

– kontrolní orgán = dozorčí rada(pokud se zřizuje – není povinný)

 

 

 

– statutární orgán je povinen minimálně jednou ročně svolat valnou hromadu; valná hromada,

která schvaluje řádnou úč. závěrku, se musí konat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne

účetního období

– požádat o svolení valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10% ZK

– společnost povinně vytváří rezervní fond, a to nejméně 10% ZK

– zisk se dělí mezi společníky podle poměru jejich obchodních podílů

– zákaz konkurence v oboru platí pro jednatele a členy dozorčí rady

– při změně osoby společníka je nutné rušit společnost, je však nutné změnu zapsat v OR

 

 

IV. Akciová společnost

– má ZK, který je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité(nominální) hodnotě

Akcie = cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka, a to:

  1. podílet se na zisku(výplata dividendy)
  2. podílet se na řízení společnosti(hlasovat na valné hromadě akcionářů)
  3. podílet se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud jde firma do likvidace

 

Akcie rozlišujeme:

– podle formy:

– listinné jsou fyzicky vytisknuté na papíře a mají řadu ochranných prvků, aby se

nedaly padělat; skládají se z pláště(zde jsou uvedeny předepsané náležitosti o

nominální hodnotě akcie, emitentovi a emisi), z kupónového archu(kupón

stříháte, když jednou ročně jdete pro dividendy) a z talonu(až vám dojdou

kupóny, za talon dostanete nový arch)

 

– zaknihované – modernější forma, kdy je akcie zaznamenána v počítači

Střediska pro cenné papíry(SCP); většina akcií v ČR má tuto

Podobu

– podle druhu akcie

– na jméno

– na majitele(převoditelné předáním akcie novému majiteli)

– speciální

 

  1. Zaměstnanecké

– jsou vždy na jméno, stanovy a.s. je mohou spojit s určitými výhodami

– lze je převádět pouze mezi ZCi, mohou je vlastnit i důchodci, kteří ve firmě odcházeli

do důchodu

– odchází-li ZC z firmy, musí akcie firmě nabídnout ke zpětnému odkupu

– jejich funkce je především motivační(ZC má pocit, že pracuje i pro svůj zisk, protože

má nárok na dividendu)

– emise – maximálně 5% ZK

 

  1. Prioritní akcie

– majitel má přednostní právo na dividendu, vzdává se však hlasovacího práva

– nedostane-li dividendu, dočasně získává zpět hlasovací právo až do doby proplacení dividendy

– emise – maximálně polovina ZK

 

 

Akcie jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu( na burze CP, v RM systému, nebo přímé obchody přes SCP-Středisko CP).

Vydávají se(emitují) za emisní kurz, ale prodávají se za tržní ceny, které mohou být vyšší nebo nižší než jmenovitá hodnota(nominální).

Výhodnost nákupu či prodeje akcie je určena výší dividendy a výší tržní ceny akcie na kapitálovém trhu, kdy výnosnost akcie=dividenda/tržní cena akcie*100(%)

Emisní ážio – vzniká při emisi(první vydání) akcií, když je emisní kurz(prodejní cena) vydávaných akcií vyšší než jmenovitá hodnota akcií(cena nominální)

Akciová společnost může být založena 1 PO, jinak dvěma a více zakladateli.

Součástí zakladatelské smlouvy či zakladatelské listiny musí být návrh stanov společnosti.

ZK společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 mil. Kč. ZK bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 mil.Kč.

 

Způsoby založení a.s.

  1. bez veřejné nabídky akcií = vklady zakladatelů se rovnají ZK minimálně 2mil.Kč, není nutné konat ustavující valnou hromadu; peněžité vklady, jimiž se splácí emisní kurs, musí být splaceny na zvláštní účet banky
  2. veřejná nabídka akcií = pokud zakladatelé nemají dostatek kapitálu, zveřejní výzvu k upisování akcií; při upisování akcií je k nahlédnutí návrh stanov společnosti a listina upisovatelů; má-li být společnost založena na základě veřejné nabídky akcií, je podmínkou platného založení společnosti schválení prospektu CP Komisí pro cenné papíry.

 

Zánik a.s.

– do OR je nutné akciovou společnost zapsat do 90 dní po konání ustavující valné hromady

nebo do 90 dní od sepsání notářsky ověřené zakladatelské smlouvy(bez upisování)

– minimální povinný rezervní fond je 20% ze ZK(tvořen většinou ze zisku firmy)

– orgány a.s.

– nejvyšší orgán – valná hromada – min. 1 ročně, valná hromada je schopna usnášet se, pokud

přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% ZK, nevyžadují-li

stanovy účast vyšší

– statutární orgán – představenstvo – řídí firmu po celý rok

– kontrolní orgán – dozorčí rada – kontroluje práci představenstva

 

Požádat o svolání mimořádné valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 5% ZK(nižší než 100mil.Kč) nebo 3% ZK(vyšší než 100mil.Kč).

– Tantiémy – odměny ze zisku po zdanění členům představenstva a dozorčí rady společnosti

– zákaz konkurence v oboru platí pro členy představenstva a členy dozorčí rady

– akcionáři za závazky společnosti neručí

Osobní společnosti

I. Veřejná obchodní společnost

– v.o.s. je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za

závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem

– může být založena FO i PO

– zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, stejně tak ztráta

– statutární orgán(řídící) je každý ze společníků, nestanoví-li společenská smlouva jinak

– vstoupit do společnosti nebo vystoupit je možné na základně změny společenské smlouvy,

ovšem ve společnosti musí zůstat alespoň dva společníci

– smrtí společníka dochází k zrušení a zániku společnosti; ke zrušení společnosti dojde i

v případě, kdy na majetek některého ze společníků je vyhlášen konkurz

– pro společníky platí zákaz konkurence oboru, pokud spol. smlouva nestanoví jinak

 

II. Komanditní společnost

– jeden nebo více společníků ručí jen do výše svého vkladu(komandisté)

– jeden nebo více společníků ručí neomezeně(komplementáři) – společnost teda může založit

minimálně jeden komanditista a minimálně jeden komplementář

– komanditista je povinen vložit do ZK společnosti vklad ve výši určené společenskou

smlouvou, minimálně však 5000 Kč, komplementář nemusí vkládat vklad

– rozdělení zisku na část připadající společnosti a část připadající komplementářům se určí

poměrem stanoveným ve spol. smlouvě, jinak se zisk mezi ně dělí na polovinu; část zisku,

která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru stanoveném ve

spol. smlouvě, jinak v poměru splacených vkladů

– ztrátu zjištěnou úč. závěrkou nesou komplementáři rovným dílem, nestanoví-li spol.smlouva

jinak; komanditisté jsou povinni podílet se na úhradě ztráty, nestanoví-li spol.sml. jinak

– účast na řízení společnosti mají pouze komplementáři

– zákaz konkurence v oboru platí pouze pro komplementáře

– statutární orgán – komplementáři

SDRUŽENÍ

– upravuje ji občanský zákoník

– vzniká na základě smlouvy o sdružení

– několik osob se může sdružit, aby se společně přičinili o dosažení sjednaného účelu

– není samostatný právní subjekt, nezapisuje se do OR

 

TICHÁ SPOLEČNOST

upravuje ji obchodní zákoník

– vzniká na základě smlouvy o tichém společenství

– tichý společník se zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podnikatel se zavazuje k vyplácení části zisku

– nezapisuje se do OR, není to samostatně právní subjekt

– tichý společník je utajen, nezúčastňuje se jednání, nefiguruje v názvu firmy apod.

 

DRUŽSTVA

Je společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských,

sociálních a jiných potřeb svých členů

Družstvo může založit nejméně:

a) 5 FO

b) 2PO

Základní kapitál – 50 000,-

Vytvoření družstva

1. Založení – na ustanovující členské schůzi je určena výše ZK, jsou schváleny stanovy a zvoleno představenstvo a

kontrolní komise

2. Vznik – dnem zápisu do OR

V družstvu je povinně založen nedělitelný fond (rezervní fond)

rozdělení zisku – podle výše splacených vkladů

členové družstva za závazky neručí

Orgány družstva

1. Členská schůze – nejvyšší orgán, tvoří je všichni členové

2. Představenstvo – statutární orgán, ze svého středu si členové představenstva vybírají předsedu družstva

3.Kontrolní komise – dohlíží na činnost družstva

 

AKCIOVÁ SPOLEČNOST

Společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určitého jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá

za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.

Společnost může být založena jedním zakladatelem (PO), jinak dvěma nebo více zakladateli. Min ZK je 2 000 000,- (při veřejném úpisu akcií 20 mi. Kč)

akcie – cenný papír, s nimž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení společnosti, na zisku a na případném

likvidačním zůstatku, skládá se z pláště, kupónového archu a talónu

nominální (jmenovitá) hodnota akcie – částka, která je uvedena na plášti akcie

kurzovní hodnota – hodnota, za kterou se akcie nakupují a prodávají, je dána kurzem na burze c.p.

ážio – rozdíl mezi kurzovní a jmenovitou hodnotou akcie

emise akcií – prvotní vydávání akcií akcionářům

emisní ážio – rozdíl mezi nominální a kurzovní hodnotou při emisi akcií

dividenda – podíl na zisku vypláceny akcionářům po schválení VH

rezervní fond – je povinný a odvádí se 20% z čistého zisku maximálně do 10% hodnoty ZK, dále pak 5% z čistého zisku až do výše 20% ZK

Vytvoření a.s.

1. Založení a)výzva k upisování akcií

b)bez výzvy k upisování akcií

2. Vznik – dnem zápisu do OR

Orgány a.s.

1. valná hromada – tvoří ji všichni akcionáři, je usnášení schopná pokud jsou přítomni ti, kteří vlastní alespoň 30%

ZK

2. představenstvo -statutární orgán, má nejméně 3 členy a ze svého středu si volí předsedu

3. dozorčí rada – nejvyšší kontrolní orgán, dohlíží na činnost představenstva a člen dozorčí rady nesmí být členem

představenstva

 

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

Společnosti, jejíž ZK je tvořen vklady společníků. Může být založena i jednou osobou, maximálně může mít

50 společníků.

ručení – omezené, do výše nesplaceného vkladu zapsaného do OR

základní kapitál – je povinný, min. ve výši 200 000,-

vklad společníka – je povinný, může mít peněžitou i nepeněžitou formu, min. však částku 20 000,-

rezervní fond – je povinný, tvoří se v 1. roce, kdy společnost dosáhla čistého zisku, a to 10% z čistého zisku, ale ne více než 5% ZK, v dalších letech min 5% z čistého zisku až do dosažení hranice min 10% ZK

rozdělování zisku – podle výše svého nesplaceného vkladu

řízení společnosti

1. Valná hromada

2. Jednatelé

3. Dozorčí rada

 

KOMANDITNÍ SPOLEČNOST

Společnost, v niž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného

vkladu zapsaného do OR (komanditista) a jeden nebo více společníku ručí celým majetkem (komplementář)

ručení – komanditista ručí omezeně do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do OR, komplementář

neomezeně

základní kapitál – není povinné

vklad společníka – povinné jen u komanditisty (min 5 000,-)

rozdělování zisku

a) rozdělení na část náležící komanditistům a na část náležící komplementářům

b) uvnitř těchto dílu se komplementáři dělí stejným dílem, komanditisté dle výše vkladu

rezervní fond – není povinen

rozhodování – v obchodních záležitostech komplementáři

– v ostatních záležitostech všichni společně