Sociální a zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění – toto pojištění spravují zdravotní pojišťovny a hradí z něj lékařům jejich práci a léky. Za děti, studenty, ženy na mateřské, vojáky základní služby, registrované nezaměstnané a důchodce platí toto pojištění zdravotním pojišťovnám stát ze státního rozpočtu. Ostatní, i když nepracují, si musí toto pojištění sami platit alespoň v základní zákonem stanovené výši

Sociální zabezpečení – tyto příjmy spravuje státní instituce správa sociálního zabezpečení. Toto pojištění se člení na tři části:

  • Nemocenské pojištění – jsou z něj hrazeny nemocenské dávky (když je pracovník nemocný a nemá příjmy, aby rodina měla z čeho žít)
  • Důchodové pojištění – jsou z něj vypláceny důchody (starobní, vdovské, sirotčí, invalidní apod.)
  • Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – z něj stát vyplácí podpory v nezaměstnanosti a financuje aktivní opatření boje s nezaměstnaností (rekvalifikace, finanční podpora vytváření nových pracovních míst, regionální programy v nejvíce postižených oblastech apod.)

Povinně si musí každý pracovník hradit důchodové pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění platí dobrovolně. Nemocenské dávky jsou značně limitované. Pracovník,který má běžný příjem 30000Kč, v případě delší nemoci dostává necelou polovinu této částky ve formě nemocenských dávek měsíčně.

 

Daň z nemovitosti

Daň z nemovitosti je spojena s vlastnictvím nemovitosti (nikoliv jejím prodejem), jejím plátcem i poplatníkem je majitel nemovitosti evidovaný na katastrálním úřadě.

Zdaňovací období je kalendářní rok. Tato daň má dvě části:

  • Daň z pozemků – základem je cena pozemku dle vyhlášky a forma využívání pozemku u zemědělské půdy a lesů; u stavebních pozemků je to rozloha pozemku
  • Daň ze staveb – základem je půdorys nadzemní části stavby v m² a sazba závisí i na poloze stavby

 

Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti

Jedná se o daň přímou, kdy poplatník je zároveň plátce (je to ten, kdo dostává peníze- dědic, obdarovaný, u prodeje nemovitosti prodávající). Je to daň jednorázová, která se vybírá pouze v případě, kdy pro ni nastanou rozhodné okolnosti (dědictví, darování, prodej nemovitosti).Poplatník je povinen do 30 dnů od vyřízení dědictví, sepsání darovací smlouvy či zaregistrování převodu na katastru nemovitostí podat přiznání na finanční úřad, který mu uvedenou daň vyměří. Sazba daně z převodu nemovitosti činí 3% z ceny odhadní nebo ceny kupní, podle toho, která je vyšší.

Sazba daně darovací a dědické závisí na výši převáděného majetku a vztahu mezi zúčastněnými osobami:

  • 1.skupina – příbuzní v řadě přímé (rodiče, děti, prarodiče, vnuci atd. a manželé)
  • 2.skupina – příbuzní v řadě nepřímé (sourozenci, tety, strýcové, bratranci, sestřenice apod.)
  • 3. Skupina – ostatní

Nejvyšší sazby daně jsou u třetí skupiny. Dědicové v první a druhé příbuzenské skupině jsou od daně dědické osvobození ; v případě daně darovací byli od této daně osvobozeni příbuzní v první a druhé skupině

 

Daň silniční

Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla používaná k podnikatelské činnosti. Poplatníkem i plátcem daně je majitel vozidla uvedený v technickém průkazu vozidla. Výjimku tvoří případ, kdy firma rozhodne, že zc bude při výkonu své práce používat své soukromé vozidlo a firma mu bude proplácet cestovní náhrady. V tom případě musí zml uhradit silniční daň.

Sazba daně

  • U osobních automobilů závisí na objemu válců v motoru
  • U nákladních automobilů závisí na hmotnosti vozidla a počtu náprav

Zdaňovací období je kalendářní rok, přičemž podnikatel může platit zálohy a do konce ledna následujícího roku je vyúčtovat.

Používá-li pro služební cestu své vozidlo zc, může podnikatel využít paušální denní sazbu daně (výhodné, pokud takto jede zc na služební cestu jednou nebo dvakrát do roka)

 

Daň z příjmu

Daň z příjmu fyzických osob

Poplatníci daně; F.O.,které mají na území ČR bydliště nebo se zde zdržují (min.183dnů v daném kalendářním roce).Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí

Plátci daně:

  • Podnikatelé platí daň sami za sebe (plátce je shodný s poplatníkem)
  • U zaměstnanců odvádí zálohy na daň zaměstnavatel a po skončení roku podává přiznání buď také zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec

Zdaňovací období je kalendářní rok, popřípadě hospodářský rok. Po skončení zdaňovacího období musí poplatník podat daňové přiznání za předešlý rok a vypočtenou daň uhradit. Podnikatel sám za sebe může podat přiznání do 3 měsíců (pokud je zdaňovací období kalendářní rok, tak do konce března roku následujícího). Pokud daň. Přiznání za podnikatele zpracovává daňový poradce, může požádat finanční úřad o prodloužení termínu pro podání přiznání až do konce června. Za své zaměstnance zpracovává firma přiznání do 15. Února a zaměstnanec přiznání pouze podepíše. V průběhu roku poplatník platí zálohy a při ročním daňovém přiznání je vyúčtuje.

Osvobození od daně:

  • Příjmy z prodeje bytů (pokud v něm měl poplatník bydliště nejméně dva roky)
  • Příjmy z prodeje nemovitostí (přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let)
  • Příjmy z prodeje movitých věci (s výjimkou prodeje motorových vozidel,letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 1 rok)
  • Ceny z veřejné soutěže, reklamní soutěže a ze sportovní soutěže v hodnotě do 10 000 Kč
  • Příjmy ve formě dávej nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory apod.
  • Dotace od státu, granty z EU na pořízení hmotného majetku
  • Úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů
  • Příjmy v naturální formě v podobě reklamních předmětů do hodnoty 500 Kč

Předmět daně:

Veškeré příjmy v peněžní i nepeněžní podobě kromě příjmů osvobozených od daně

a)       Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (ze zaměstnání)

b)       Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

c)       Příjmy z kapitálového majetku (dividendy, podíly na zisku apod.)

d)       Příjmy z pronájmu

e)       Ostatní příjmy (výhry, příležitostné příjmy,apod.)

Základ daně:

U příjmu ze zaměstnání je základem daně superhrubá mzda včetně sociálního a zdravotního pojištění.

U příjmu z podnikání

Z účetnictví firmy ; výnosy – náklady = základ daně

Nebo daňové evidence ; příjmy – výdaje = základ daně

Sociální únosnost daní

Podle zákona o dani z příjmu F.O. je pamatováno na zohlednění sociální situace poplatníka. Zde dochází ke změnám – většina úlev se přesouvá z nezdanitelných částí základu daně do slev na dani.

  • Sleva na dani – snižuje konečnou vypočítanou daň ( sleva na dani 1970 Kč znamená, že od vypočítané daně odečteme celých 1970 Kč)
  • Nezdanitelná část základu daně je snížením základu daně. Po snížení základu vypočítáme příslušným procentem daň (15%), tedy nezdanitelná část základu daně se v konečné placené dani projeví snížením jenom o určité procento
  • Daňový bonus – v případě daňového zvýhodnění za každé dítě žijící ve společné domácnosti ve výši 11604 Kč – pokud má poplatník v daném roce nižší daňovou povinnost než je daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani, pak je tento rozdíl daňovým bonusem a bude mu finančním úřadem proplacen. Pokud tedy má poplatník nízký roční příjem a platil by nižší daň než 11604 Kč (má-li jedno dítě), pak nebude platit žádnou daň a zbytek slevy na dani za dítě dostane proplacen. Daňový bonus je uplatňován pouze u slevy na dani za každé dítě, není uplatňován u ostatních slev na dani

Slevy na dani

  • Na poplatníka 1970 Kč
  • Částečná invalidita 210 Kč
  • Plná invalidita 420 Kč
  • ZTP/P 1345 Kč
  • Studium 335 Kč
  • Na manželku – odečtou se měsíční částky slev dle paragrafu 35ba ZDP (maximálně do nuly)
  • Vyživované dítě 967 Kč

Podnikatelé mají navíc možnost uplatnit slevu na dani, pokud zaměstnávají zdravotně postižené:

  • Za každého zc se změněnou pracovní schopností 18 000 Kč
  • Za každého zc s těžkým zdravotním poškozením 60 000 Kč

Nezdanitelná část základu daně:

  • Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých P.O. na území ČR na financování vymezených aktivit (věda, vzdělání, policie, kultura, ekologie, apod.), pokud úhrnná hodnota darů za rok přesáhne 2% základu daně (ale min. 1000 Kč) a nejvýše bude činit 10% základu daně (hodnota bezplatného darování krve se oceňuje jako dar ve výši 2000 Kč)
  • Od základu daně lze odečíst částu zaplacených úroků z úvěrů ze stavebního spoření
  • Od základu daně lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné uhrazené na soukromé životní pojištění do společného ročního limitu 24 000 Kč

Sazba daně:

15% ; zvláštní sazby : 15% – z dávek penzijního připojištění, z úroků, dividend, podílů na zisku, podílu na likvidačním zůstatku, úroky a výhry z vkladních knížek apod. ; 5% – z nájemného u fin. Leasingu

 

 

 

 

Daň z příjmu právnických osob

Poplatníci daně jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami (P.O.). Od daně se osvobozuje centrální banka ČR. Poplatníci daně jsou současně plátci daně.

Zdaňovací období je kalendářní rok nebo hospodářský rok. Předmětem daně jsou výnosy z veškeré činnosti a nakládání s majetkem, kromě jmenovitých výjimek.

Základ daně je zisk, který zjistíme z úč. tak, že vypočítáme : výnosy – náklady = hosp. výsledek a ten upravíme dle zákona o dani z příjmu (pro daňové účely musíme z N vyjmout daňově neuznatelné výdaje, jako náklady na reprezentaci, cestovné nad povolený limit, účetní odpisy ve výši přesahující daňové odpisy atd.)

Položky snižující základ daně: od základu daně může firma odečíst hodnotu daru poskytnutých právnickým osobám na financování vědy, školství, kultury, zdravotnictví, sport , apod. pokud dar bude minimálně 2000 Kč a v úhrnu nepřekročí hodnoty darů za rok 5% základu daně, v případě darům vysokým školám a veřejným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5% (celkem max. 10%)

Sazba daně 19% u investičních, podílových a penzijních fondů 5%

Pokud P.O. vykáže zisk, tento zisk zdaní daní z příjmu práv. osob. a zdaněný zisk zůstane ve firmě k rozšíření podnikání, dalším daním nepodléhá. Pokud však tento zdaněný zisk chtějí využít společníci pro osobní spotřebu (např. ve formě dividend, podílů na zisku apod.) musí jej zdanit ještě zvláštní sazbou daně z příjmu 15%. Tento zisk je tedy zdaněn dvakrát !!!!

 

Spotřební daň

Spotřební daň je nepřímá daň, kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitých komodit(zboží,které je na trhu obchodováno bez rozdílů v kvalitě  na trhu. Účelem může být buď zvýšit příjmy státního rozpočtu (jako je tomu například u pohonných hmot) nebo snížit prodávané množství škodlivého zboží (tabák,alkohol)

Předmětem spotřební daně jsou vEU vyrobené nebo do EU dovezené

  • Minerální oleje
  • Líh a lihoviny
  • Pivo
  • Víno
  • Tabákové výrobky

Zdaňovací období spotřební daně je jeden měsíc.

Plátci spotřební daně jsou nejen výrobci u tuzemské produkce a dovozci při dovozu z nečlenských zemí EU,ale i provozovatelé daňových skladů. Poplatníci jsou všichni, kdo tyto výrobky kupují pro vlastní spotřebu.

Sazby daně jsou stanovený samostatně pro každý druh výrobku v závislosti na měrných jednotkách. Velikost spotřební daně není závislá na ceně výrobku. I spotřební daň je významným cenotvorným činitelem

 

Spotřební daň uvedené výrobky prodražuje,přesto jsou stále kupované.Spotřební daň se započítává do základu daně pro výpočet DPH.(Př. Spotřební daň na litr čistého alkoholu je 265 Kč, vypočítejte spot. Daň půl litrové láhve 40% alkoholu = 265*0,5*0,4 = 53 Kč)

Nové daně pro životní prostředí

  • Daň ze zemního plynu
  • Daň z pevných paliv
  • Daň z elektřiny

Správu všech těchto daní vykonávají celní orgány.Plátci těchto daní jsou dodavatelé, kteří na daňovém území (ČR) dodají uvedené energie konečným spotřebitelům. Poplatníci jsou koneční spotřebitelé, kteří zaplatí daň v ceně dodané energie.Zdaňovací období je kalendářní měsíc.Sazby u jednotlivých daní jsou pevně dány zákonem ve vztahu k fyzikálním jednotkám dodaných energií, jsou tedy nezávislé na ceně energií.

 

Uplatňování DPH při obchodu s nečlenskými státy EU

DPH při dovozu vybírají celnice. Celní hodnota zboží + clo + spotřební daň = základ DPH.

Pokud jako podnikatelé zboží vyvážíte mimo EU – daň z přidané hodnoty v ČR neplatíte.Při kontrole z fin.úřadu se však musí prokázat,že dané zboží bylo doopravdy exportováno a to platným celním dokladem.Anglicky DPH Value Added Tax (VAT)

DPH je významným cenotvorným činitelem a dobrá znalost zákona o této dani je nutnou podmínkou pro každého,kdo chce úspěšně prodávat.

Specifická je situace u neobchodního zboží – pokud si u nás v ČR koupí turista z nečlenských států EU pro os. potřebu a vyváží jej ze země a jeho nákup přesáhne určitý limit ( dle novely zákona o DPH 2000 Kč ) a na hranicích si nechá na paragon potvrdit vývoz ze země,DPH mu bude vráceno.Nemusí tedy ve své zemí DPH platit – má ho levnější.

 

Uplatňování DPH při obchodu se zeměmi EU

a)       Pokud firma z ČR zasílá zboží do EU firmě,která je plátce DPH,musí na faktuře úvest jeji DIČ a nechat si od ní průkazně potvrdit, že zboží ve své zemi obdržela, jinak nemůže zboží prodat bez DPH.Firma z EU,která si zboží či službu kupuje,pak ve své zemi je povinna přiznat DPH z pořízení dle sazeb platných v dané zemi

b)       Pokud firma z ČR pořizuje zboží z jiné země EU od plátce DPH,nakoupí ho bez DPH a je povinna v ČR přiznat DPH dle českého zákona o DPH

 

Přednosti DPH

  1. Všeobecnost zdanění (vztahuje se na všechny co podnikají)
  2. Zdanění spotřeby (spotřebováváš méně – méně zaplatíš do státního rozpočtu)
  3. Z hlediska plátce je zatížena jen ta hodnota,kterou sám k výrobku přidal
  4. Daň je lehce sledovatelná na cestě od prvovýroby ke spotřebiteli,omezuje možnosti daňových úniků
  5. Sbližujeme se s daňovými systémy v EU

DPH vybírají

  • Finanční úřady – v tuzemsku a při obchodech v rámci EU
  • Celnice – při dovozu z nečlenských zemí EU

Postup přiznání a odvodu DPH

Po ukončení zdaňovacího obd.(čtvrt roku,měsíce) musí plátce podat na fin.úřadě daňové přiznání,kde uvede zdanitelná plnění přijatá (nakoupené zboží a služby) a součet daně na vstupu, kterou má nárok nechat si od fin.úřadu vrátit.Pak uvede zdanitelná plnění uskutečněná (svůj prodej zboží a služeb) a součet daně na výstupu,který je povinen odvést fin.úřadu.Rozdílem daně na vstupu a daně na výstupu vypočítáme skutečně placenou částku.

 

Zdaňovací období

Pokud plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl obratu 2 000 000 Kč,má zdaňovací období čtvrtletní.Měl-li obrat od 2 000 000 Kč do 10 000 000 Kč,může si zvolit zdaňovací období měsíční nebo čtvrtletní.Pokud přesáhl obratem 10 000 000 Kč,má zdaňovací období měsíční.