Nevyfakturované dodávky zásob

– účtujeme v případě, že setříděním faktur a příjemek jsem zjistili, že k příjemce chybí faktura

– fakturu nahradíme VÚD a zaúčtujeme na účet 111/389

– při tvorbě dohadné položky se nesmí podhodnocovat závazky a náklady a nesmí se nadhodnocovat pohledávky a výnosy

– dohadné účty budou v účetnictví pouze na přechodnou dobu, jakmile máme PF zrušíme dohadnou položku

– DPH účtujeme teprve po obdržení skutečného daňového dokladu

dočasné snížení hodnoty materiálu pominulo => 191/559

 

Analytická evidence

– obsahuje podrobnější informace než syntetická evidence, které podnikatel potřebuje pro správné rozhodování a kontrolu své činnosti, pro zajištění ochrany majetku

– analytická evidence se vede podle jednotlivých druhů materiálu na skladních kartách. Dále se analytická evidence vede podle osob hmotně odpovědných (správci skladů) a místa uložení (jednotlivé sklady).

– firma se může rozhodnout i pro další kritéria pro vedení analytické evidence. V praxi se často používá analytická evidence pro rozdělení pořizovací ceny:

a) rozdělení pořizovací ceny na cenu pořízení 111.1 + vedlejší náklady 111.2

b) rozdělení pořizovací ceny na cenu plánovanou (průměr z předchozího účetního období) 112.1 a odchylky od této ceny 112.2

c) rozdělení pořizovací ceny na plánovanou cenu pořízení 112.1 , odchylky 112.2 a vedlejší náklady 112.3

 

Syntetická evidence

– tvoří ji soustava účtů, na kterých zachycujeme stav a pohyb A, P, N, V pouze souhrnně, jen v peněžních jednotkách, účty tvořící syntetické evidence se nazývají účty syntetické

Prodej materiálu

– účetní jednotka prodává některý svůj materiál zejména tehdy, když se pro ni stane nepotřebným

– materiál bude prodáván za smluvní cenu, k níž bude připočteno DPH

– fakturovaná částka za prodaný materiál je pohledávkou za odběratelem, smluvní cena prodaného materiálu výnosem na účtu 642 – Tržby z prodeje materiálu a účtované DPH závazkem vůči FÚ.

– prodejem materiálu dochází ještě k jeho úbytku na účtě 112 – Materiál na skladě, který se promítne v nákladech a bude zaúčtován na vrub účtu 542 – Prodaný materiál.

PF tržby za prodaný materiál             311/642, 343

 

Reklamace při dodávkách materiálu

– při dodávkách materiálu mohou vzniknout určité nesrovnalosti mezi odběratelem a dodavatelem nebo přepravcem

– nesrovnalosti se mohou týkat množství a jakosti dodaného materiálu, početních chyb ve fakturách i cen, za které byl materiál fakturován

– odběratel uplatňuje své nároky vůči druhému partnerovi, což označujeme jako reklamaci

– reklamační nárok se účtuje při jeho zjištění jako pohledávka za dodavatelem nebo přepravcem 315/321

– reklamační nárok může být dodavatelem uznán 111/315 a vypořádán nebo odmítnut.

 

Inventarizace majetku

111 – pořízení materiálu musí k 31.12. být 0,-, pokud tento účet vykazuje zůstatek, musí se převést na účty 119 – materiál na cestě

112 – materiál na skladě – zůstatek k 31.12. musí souhlasit na inventurní soupis zásob. ——- V případě inventarizačních rozdílů je nejprve nutné rozhodnout o charakteru zjištěných rozdílů, zda se jedná o přebytek či manko

Manko – daňově uznáno v plné výši pouze v případě, že se jedná o krádež způsobenou neznámým pachatelem, nebo o škodu způsobenou živelnými pohromami… 582/112, dále je účet 549 daňově uznatelný do výše náhrad

Manko se však může účtovat i jako spotřeba materiálu 501/112, jestliže se jedná o normu přirozených úbytků (vysychání,…)

– Přebytek – 112/648

 

Pořízení materiálu z jiného členského státu EU

čeká firma si sama vypočte DPH z přijaté dodávky a má povinnost tuto daň odvést finančnímu úřadu (349/343).

– v případě, že česká firma od prodávajícího z členského státu EU daňový doklad, bude mít zpravidla i nárok na odpočet daně (343/349)

 

Nákup materiálu ze zahraničí

– je nutné přepočítat částku fakturovanou v cizí měně na Kč. Účetní jednotka může použít:

a) denní kurz – je to aktuální kurz ČNB ke dni uskutečnění účetního případu

b) pevný kurz – kurz ČNB na začátku období, jehož délku si stanoví účetní jednotka sama ve vnitropodnikové směrnici a po tuto dobu bude tento kurz používat

 

Oceňování materiálových zásob

– nejčastějším způsobem pořízení materiálu je nákup, dále pořízení vlastní činností popřípadě bezplatné nabytí

a) nakoupené zásoby – oceňují se pořizovací cenou – cena pořízení + vedlejší náklady související s jejich pořízením (přepravné, provize, clo, pojistné…)

b) zásoby vytvořené vlastní činností – oceňují se ve vlastních nákladech – náklady přímé, popřípadě nepřímé (výrobní režie – bezprostředně souvisí s výrobou)

c) bezplatné nabytí – oceňují se reprodukční pořizovací cenou – cena za kterou byl majetek pořízen v době kdy se o něm účtovalo

 

Oceňování zásob při jejich výdeji do spotřeby

– v praxi se řeší, jak ocenit stejný druh nakoupených zásob pořízený za různé ceny, další způsoby ocenění:

Metoda průměrných cen – cena při úbytku se stanoví jako vážený aritmetický průměr z pořizovacích cen, ten pak může mít 2 podoby: proměnlivý – počítá se při každém výdeji

periodický – počítá se za určité období, nesmí být delší než 1 měsíc)

Stav příslušného materiálnu v Kč

PC = ———————————————————————–

Stav příslušného materiálnu v jednotkách množství

Metoda FIFO – úbytky materiálu se oceňují cenou nestarší zásoby. Musíme mít pomocnou evidenci, abychom měli přehled, kolik měrných jednotek příslušného druhu je na skladě a za jaké ceny.        Co přijde první, první také odejde.

 

Účtování způsobem A

– o pořízení se účtuje na příslušných účtech v 1. účtové třídě, do nákladů se účtuje až při jejich spotřebě.

PF za nákup materiálu                   111/321               příjemka na sklad   112/111

Výdejka do spotřeby ze skladu     501/112

 

 

Účtování způsobem B

– o pořízení zásob se účtuje přímo do spotřeby, bez použití účtů zásob 111 a 112.

PF za nákup materiálu            501/321

– bez běžně používané skladové evidence nelze používat pro evidenci zásob způsob B