house-construction-1005491_960_720

Která hypotéka je nejvýhodnější?

Sjednat si hypotéku je velmi odpovědným krokem, který se nesmí v žádném případě uspěchat. Podmínky pro jeho získání nejsou nikterak složité, průměrná úroková sazba rok od roku pravidelně klesá. I přesto však není důvod, abyste si nenašli tu nejzajímavější, která je zrovna dostupná. Takže jaké jsou ty nejvýhodnější hypotéky na trhu zrovna nyní? Můžeme určitě směle prohlásit, že výběr je na první pohled opravdu hodně pestrý!

(Pokračování textu…)

house-construction-1005491_960_720

Půjčka online pro vaše pohodlí

Nebaví vás běhat po úřadech, natož po bankách či kancelářích a vyřizovat půjčku? Půjčka online je pro vaše pohodlí naprosto skvělým řešením. Veškeré náležitosti si vyřídíte elektronicky a po telefonu. Sjednat si půjčku online není přitom nijak složité. Zvládnou to i osoby, které si za normálních okolností příliš s počítačem nerozumí.

(Pokračování textu…)

Účtování mezd

–   mzdy musí být zaúčtovány v tom období, v kterém byla práce vykonána nebo za které přísluší zaměstnancům odměna, mzda je nákladem podniku, výplata mzdy se provádí ve výplatním termínu, který si stanoví účetní jednotka a který není shodný s datem sestavení zúčtovací a výplatní listiny.

–   účtujeme :

Předpis hrubé mzdy                          521 / 331

Sociální pojištění zaměstnance         331 / 336

Zdravotní pojištění zaměstnance      331 / 336

Daň z příjmů zaměstnance                331 / 342

Srážky ve prospěch jiných osob       331 / 379

Manka, škody                                   331 / 355

Předpis nemocenské dávky              521 / 331

Výplata mzdy                                   331 / 221, 211

 

 

Pohledávky vůči zaměstnancům

–   zálohy poskytnuté na služební cesty, drobné nákupy a jiné účely se považují za pohledávky

–   účtování zálohy na služební cestu :

1. VPD záloha na služební cestu   335/211

2. VÚD vyúčtování služební cesty – doplacení zbytku : VPD   512/335, 211

VÚD  512/335, 333

– zaplacení vzniklého závazku   333/211

3. VÚD vyúčtování služební cesty – vrácení zbylých peněz : VÚD   512/335

BV   221/335

PPD   211/335

– předpis pohledávky     331/335

 

Ostatní závazky vůči zaměstnancům

–   k evidenci závazků vůči zaměstnancům (které nejsou mzdou) slouží účet 333 – ostatní závazky vůči zaměstnancům. Na tomto účtě se evidují např. závazky za vyúčtování služební cesty, na kterou nebyla poskytnuta záloha

–   účtujeme :

1) předložení cestovního účtu VÚD   512 / 333

2) výplata cestovného   VPD   333 / 211

Pojištění

–   Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenské pojištění.

 

Sociální pojištění

–   pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné  na nemocenské dávky a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jeho výše se u jednotlivých poplatníků stanoví % sazbou z vyměřovacího základu, zjištěného za rozhodovací období, vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je úhrn příjmů zaúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání

zaměstnanci – 6,5 %

zaměstnavatel – 25 %

 

Zdravotní pojištění

–   pro výpočet pojistného je potřeba znát jednak pojistné sazby a jednak výši vyměřovacího základu

zaměstnanci – 4,5 %

zaměstnavatel – 9 %

Složky mzdy

Základní mzda

+ příplatky

+ náhrady mzdy(prémie,odměny)

náhrady mzdy(dovolená,svátky)

Hrubá mzda

− sociální pojistné za zaměstnance(6.5%)

− zdravotní pojistné za zaměstnance(4.5%)

− záloha na daň z příjmu po slevách

Čistá mzda

− případné ostatní srážky (spoření,výživné,obědy)

+ případná nemocenská                            

Částka k výplatě – převádí se zaměstnanci na účet

 

Výpočet Zálohy na daň z příjmu po slevách

hrubá mzda

+ pojistné sociální 25%

+ pojistné zdravotní 9%

= super hrubá mzda

*15% sazba

Záloha na daň z příjmu před slevami

– slevy: na poplatníka 2 070 Kč, částečný invalidní důchod 210 Kč, plný invalidní důchod 420

             Kč, těžce zdravotně postižený 1 345 Kč, na studenta 335 Kč, na dítě 890 Kč

Záloha na daň z příjmu po slevách

Náhrady mzdy: vyplácejí se v případě, že zaměstnanec nepracoval, avšak měl by na mzdu nárok. Jde o důvody, které jsou dány zákonem např.dovolená v uzákoněné délce a svátky, nemůže-li konat práci pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo jinými provozními příčinami (výpadek energie, poruchy zařízení) atd.

 

Nemocenská: obdrží ji zaměstnanec v případě, že nemůže pracovat – nemocenské dávky, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny.

Vyplácí se prvních 14 dnů pracovní neschopnosti,-zaměstnavatel. Náhrad mzdy zaměstnavatel platí od 4.pracovního dne,nedaní se a neplatí se z ní pojistné sociální ani zdravotní. V době nemocenské může zaměstnavatel sám kontrovat zaměstnance, zda dodržuje stanovený režim,když ne, může mu tuto náhradu snížit či vzít. Po 14 dnech vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Doklad o neschopnosti vystavuje lékař.

 

Srážky ze mzdy: zaměstnavatel je oprávněn srazit zaměstnanci: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění.

Dále pak také: částku na spoření, platby pojištění, penzijní připojištění,splátky půjček,výživné na děti.

Mohou být nařízeny i soudem – trest v případě odsouzení za trestný čin, výživné, pokud je zaměstnanec neplatil, atd.

 

Splatnost mzdy, výplata mzdy: je splatná po vykonání práce, nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Výplata probíhá buď bezhotovostní převodem na bankovní účet zaměstnance nebo hotově v pracovní době na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen vystavit písemné vyúčtování mzdy – tzv.výplatní lístek, kde je vyčíslena hrubá mzda se všemi složkami a srážkami.

Evidence mezd

–   Povinností plátců, kteří vyplácejí příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, je vést o těchto výplatách evidenci na mzdových listech, uvádět na nich veškeré předepsané náležitosti.

–   Mzdový list musí pro účely daně obsahovat : jméno a příjmení poplatníka, rodné číslo, adresa, jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně

–   Za každý kalendářní měsíc musí mzdový list obsahovat tyto údaje : počet dnů výkonu práce, úhrn zúčtovaných mezd, výši pojistného, základ pro výpočet daňové zálohy měsíční sazbou, výši sražené zálohy na daň před uplatněním slev, slevy na dani, daň po slevách

–   Za kalendářní rok je nutné uvést úhrnné součty výše uvedených údajů.

–   zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen vést evidenci pracovní doby, přesčasů, noční práce a podobně. Je tomu tak proto, aby mohla být sledována zákonná pracovní doba a limit přesčasové práce. Evidence se vede např. na docházkovém lístku,kartě pracovníka, v knize docházky, úkolovém lístku apod.

–   Výpočet mzdy se provádí na mzdovém listě. Přehled mezd obsahuje zúčtovací a výplatní listina.

 

Nominální mzda je objem mzdy vyjádřen v korunách.Pro pracovníka příjem pro firmu                               náklad.

Reálná mzda je objem výrobků (služeb), které si za nominální mzdu můžeme koupit. Má                       eliminovat inflaci.

Minimální mzda je daná zákonem, podnikatel nesmí platit méně.

Naturální mzda je mzda v naturáliích + odvody firmy.

Vztahy podniku k zaměstnancům

Právo na zaměstnání patří mezi základní práva a je zaručeno listinou základních práv a svobod.

Nejvyššími mzdovými předpisy jsou zákony,

pak vyhlášky ministerstev a nařízení vlády. Následují tzv. firemní předpisy: vnitřní mzdové předpisy a mzdové výměry.

 

Pracovní poměr

–   upravuje Zákoník práce

–   vznik : a) pracovní smlouvou – paragraf 33 – náležitost 34

b) volbou

c) jmenováním

 

Pracovní smlouva

–   nejobvyklejší způsob

–   písemná forma minimálně ve 2 vyhotoveních

–   dvoustranný právní úkon, oběma účastníky musí být podepsána předem, nejpozději v den nástupu do práce

–   může obsahovat i další ujednání (zkušební doba, vymezení úvazku – úplný, kratší; doba určitá, neurčitá; výše mzdy včetně výplatního termínu – nejpozději 15.den dalšího měsíce)

 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

a) dohoda o provedení práce

– může být uzavřena ústně nebo písemně

– musí obsahovat vymezení pracovního úkolu, předpokládaný rozsah práce, odměna

– rozsah práce u 1 zaměstnavatele v 1 kalendářním roce je maximálně 150 hodin

– neplatí se sociální a zdravotní pojištění

– u hrubé mzdy do 5 000 Kč / měsíc se platí srážková daň 15%

– u hrubé mzdy nad 5 000 Kč / měsíc se platí záloha na daň z příjmu 15%

 

b) dohoda o pracovní činnosti

– rozsah pracovní doby nesmí překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby, v průměru na celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena

– odvod zdravotního a sociálního pojištění

– odvod srážkové daně z příjmu 15%

– uzavírá se písemně a lze ji zrušit dohodou nebo jednostrannou výpovědí bez uvedení důvodů s 15ti denní výpovědní lhůtou ode dne doručení

Přijaté a poskytnuté zálohy

Přijaté zálohy

a) u neplátce DPH

– přijaté zálohy od odběratele (příjem peněz od odběratele na budoucí plnění) jsou pro

účetní jednotku závazkem, zachycují se do doby jejich zúčtování na účet 324. Rozdíl mezi

přijatou zálohou a částkou na faktuře bude uhrazen odběratelem.

– účtujeme :   BV přijatá záloha   221/324

VF prodej               311/60x

VÚD zúčtování zálohy   324/311

BV doplatek faktury       221/311

b) plátce DPH

– plátce DPH je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni

přijetí platby, a to k tomu dni, která nastane dříve, z toho vyplývá, že přijetí platby nemusí

být uskutečněno zdanitelné plnění ale vznikne povinnost odvést daň na výstupu. Výjimka

je tehdy, kdy zdanitelné plnění je uskutečněno ve stejný měsíc jako přijatá platba.

– účtujeme:

a) ne v 1 měsíci :BV přijatá záloha   221/324      b) v 1 měsíci : BV přijatá záloha   221/324

DD k záloze           324/343                      VF prodej               311/60x, 343

VF za ……..             311/343, 60x             VÚD zúčtování zálohy   324/311

VÚD zúčtování zálohy   324,343/311      BV doplatek faktury       221/311

BV doplatek faktury    221/311

Poskytnuté zálohy

– evidují se jako pohledávky vůči dodavateli

a) u neplátce DPH

– k zachycení zaplacených záloh na služby se používá účet 314, na zásoby – 15x, na DM –

05x. Došlá faktura se zaúčtuje obvyklým způsobem, přičemž se musí zúčtovat zaplacená

záloha. Rozdíl mezi částkami se uhradí dodavateli.

– účtujeme :   BV poskytnutá záloha    05x, 15x, 314/221

PF za nákup……               pořízení / 321

VÚD zúčtování zálohy    321/ 05x, 15x, 314

BV doplatek faktury        321/221

b) plátce DPH

– účtují se na straně kdo zálohu zaplatil, obdobné jako u přijatých záloh, mohou nastat také

2 situace – ve stejném měsíci, v jiném měsíci

– účtujeme : a) ne v 1 měsíci :   BV poskytnutá záloha   314, 15x, 05x/221

DD k záloze                   343/314, 05x, 15x

VÚD zúčtování zálohy  321 / účet zálohy, 343

BV doplatek faktury      321/221

b) v 1 měsíci :   BV poskytnutá záloha    05x, 15x, 314/221

PF za nákup……               pořízení, 343/ 321

VÚD zúčtování zálohy    321/ 05x, 15x, 314

BV doplatek faktury        321/221

 

Česká republika v Evropské unii

Evropa začala ve druhé polovině 20.st. zaostávat v dynamice ekonomického vývoje za ostatními svět. hosp. centry(USA, Japonsko, jihovýchodní Asie). Po 2.sv.v. si čelní představitelé nejvýznamnějších evropských států začali vyvíjet pol. aktivity k hospodářskému sjednocení Evropy. Mezinárodní integrace může mít v zásadě 2 podoby:

 

  1. federalistická – státy sjednotí politicky a ek. integrace následuje po politické, USA
  2. funkcionalistická – státy se propojují nejdříve ekonomicky a poté politicky, Evropa

 

Jednotlivé stupně takto vznikající mezinárodní ekonomické integrace:

 

  1. pásmo volného obchodu(odstranění cel mezi státy)
  2. celní unie(odstraněna cla + společná celní politika vůči třetím zemím)
  3. hospodářská unie(společný trh + harmonizace národních ekonomik)
  4. úplná ekonomická unie(hosp. unie + politická integrace a společná měna)

 

ČR je od května 2004 řádným členem EU.

1952 – založení Evropského sdružení uhlí a oceli(ESUO) – došlo k přenesení kompetencí z národní úrovně na nadnárodní orgán – Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko

1957 – Evropské hospodářské společenství(EHS) – Římské dohody – společné zřízení Evropy nejen v oblasti uhlí a oceli, ale i v jiných hosp. oblastech, vzniká také Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii a jeho mírové využití

EU má tři pilíře:

–         hospodářská a měnová unie, zavedení společné měny eura(základem tohoto pilíře jsou společenství ESUO, EHS a Euroatom)

–         spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí – větší autorita a vliv Evropského parlamentu, výzkum, vývoj, vzdělávání, zdravotnictví, občanství EU

–         společná zahraniční a bezpečnostní politika

 

1992 – Maastrichtská dohoda – smlouva o EU je klíčovou smlouvou na cestě k jednotné Evropě, vytyčena pravidla hosp. unie a učiněny první kroky k úplné ekonomické unii, včetně rozhodnutí o zavedení jednotné měny eura = konvergenční kritéria

 

Ekonomické mantinely pro fungování stabilních vyspělých ekonomik:

–         míra inflace nesmí překročit 1,5% nad průměr míry inflace tří nejlepších států EU

–         celková zadluženost státu(veřejných rozpočtů) nesmí překročit 60% HDP země

–         roční schodek veřejných rozpočtů nesmí překročit 3% HDP země

–         úroková míra se nesmí odchylovat o více než 2% od průměrné úrokové míry 3 nejlepších států

–         země, která se chce stát členem měnové unie, musí min. 2 roky před vstupem prokázat měnovou stabilitu a nesmí devalvovat svou měnu( snížit kurz k ostatním měnám )

 

V roce 1979 vzniká Evropský parlament a konají své první volby.

Na jaře 1998 byla zřízena jediná centrální banka pro celou EU se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, která je nositelem měnové politiky EU.

 

EU má nyní 27 členských zemí: Německo, Itálie, Francie, Španělsko, VB, Belgie, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Řecko, Portugalsko, Irsko, Finsko, Lucembursko, ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovinsko, Malta, Kypr, Bulharsko a Rumunsko

Nadnárodní koordinaci zajišťuje řada orgánů EU – Evropská centrální banka, Evropský parlament

 

Evropský parlament má funkci:

–         kontrolní

–         rozpočtovou – rozpočet EU je nemalý

–         legislativní – zákonodárná funkce v EU

 

Právní základ evropské integrace tvoří tzv. primární(prvotní) a sekundární(druhotné) právo ES(Evropské společenství).

 

Prameny primárního práva tvoří především 4 zakládající smlouvy( o ESUO, EHS, Euratomu a o EU). Tento systém smluv má být nahrazen ústavní smlouvou EU, pouze na základě primárního práva mohou společné orgány jednat, tj. vytvářet tzv. sekundární právo ES.

 

Sekundární právo ES je tvořeno právními akty přijímanými společnými institucemi EU, těmito právními akty jsou nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení. Nařízení jsou právními akty, které jsou obecně a přímo závazné. Směrnice jsou právními akty, které zavazují zúčastněné státy provést ve svém právním řádu k jednotnému datu určité změny tak, aby si právo jednotlivých států neodporovalo a poskytovalo nesrovnatelnou úroveň ochrany. Rozhodnutí přijímaná orgány EU jsou rovněž závaznými pr. akty, vztahují se však pouze na ty členské státy, firmy nebo jednotlivce, jimž jsou adresována. Stanoviska a doporučení nejsou právně závazná.

 

Nejvyšší politický orgán je Evropská rada a zásadní otázky zákonodárství EU mají řešit ministři členských států sdružení v Radě EU.

Třetím významným orgánem je Evropská komise – nejvyšší administrativní orgán EU – skládá se z předsedy a členů(komisařů), které nominují členské státy a schvaluje Evropský parlament a pracují pro EU tzv. na plný úvazek.

Každý členský stát odvádí do společného rozpočtu 1,03% HND(má se snižovat), cla vybíraná na vnějších hranicích EU a část odvodů daně z přidané hodnoty = příjmy rozpočtu EU. U výdajů neplatí princip reciprocity, takže některé země do rozpočtu dávají více než dostávají zpět.

 

Rozpočet EU si klade 3 základní cíle:

  1. reforma zemědělské politiky
  2. regionální politiky
  3. strukturální politiky

 

Zdaleka největšími výdajovými položkami jsou výdaje do zemědělství(40%) a na tzv. strukturální operace.

Společným znakem pro strukturální operace je tedy snaha, aby v Unii nebyly hospodářsky a sociálně zaostalé oblasti, které by byly potenciálním zdrojem problémů.

Nástrojem uplatňování těchto záměrů jsou tzv. strukturální fondy a kohezní fond, ze kterých již od května 2004 čerpá i ČR.

Družstva

– výrazně se liší od obchodních společností

– je to společenství neuzavřeného počtu osob, v průběhu činnosti mohou přistupovat noví

členové

 

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY:

– v názvu má slovo družstvo povinně

– zakladateli alespoň 5 FO nebo 2 PO

– podmínka členství – splacení členského vkladu určeného stanovami družstva, tento vklad je

jednotný, proto i všichni členové družstva mají stejné hlasovací právo na valné hromadě

– členem může být PO a FO od 15 let věku

– orgány: – nejvyšší rada – členská schůze(nejméně 1xročně)

– statutární orgán – představenstvo

– kontrolní orgán – kontrolní komise

– funkční období členů všech orgánů družstva nesmí přesáhnout 5 let

– min. ZK zapisovaný do OR je 50 000Kč

– družstvo povinně zřizuje nedělitelný fond v konečné výši nejméně poloviny ZK, je tvořen

postupně ze zisku firmy

– členové družstva za závazky neručí, ovšem ve stanovách je možno určit členům družstva

uhrazovací povinnost na krytí ztrát(max. trojnásobek členského vkladu)

– zákaz konkurence v oboru platí pro členy představenstva a kontrolní komise

– družstva mají různorodé zaměření svého podnikání:

– zemědělských, výrobních, bytových, obchodních, spořitelních a úvěrových